Odtokové poměry

Vodní tok Orlice má v katastrálním území obce oficiálně stanovené záplavové území pro Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀, včetně aktivní zóny v ř. km 6,623 – 32,811. Záplavové území bylo vyhlášeno Krajským úřadem Královéhradeckého kraje dne 25.11.2013 (č. j. 3907/ZP/2013-9). Záplavové území zasahuje zejména nezastavěné části obce. 

Vodní tok Divoká Orlice má v katastrálním území obce oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 31,0, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Královéhradeckého kraje a nabývá platnosti od 3.5.2010 (č. j. 7862/ZP/2010). V ř. km 12,63 - 25,215 bylo záplavové území Krajským úřadem Královéhradeckého kraje 20.1.2015 upraveno, nabývá platnosti 10.2.2015 (č. j. 19035/ZP/2014-9).

Vodní tok Tichá Orlice má v katastrálním území oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 1,73, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Královéhradeckého kraje a nabývá platnosti 30. 9. 2020 (č. j. KUKHK-16124/ZP/2020 - 5). Záplavové území bylo v minulosti pro vodní tok Tichá Orlice stanoveno pro úsek ř. km 0,0 - 14,381 dle opatření obecné povahy č.j. 14997/ZP/2012-8 dne 22. 10. 2012. Toto opatření zůstává i nadále v platnosti pro úsek ř. km 1,73 - 4,391. Pro ř. km 4,391 - 14,381 bylo nově stanoveno záplavové území opatřením obecné povahy, které vydal Krajský úřad Královehradeckého kraje pod č. j. 20050/ZP/2014-8 z 15. 1. 2015.

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Orlice. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry a riziko povodní při přívalových srážkách odpovídají charakteru ploché pahorkatiny. Významnou část území zaujímá relativně přírodě blízká niva Orlice s vytvořenými říčními rameny a meandry. Charakteristickým rysem jsou pravidelné záplavy v daném území, především v jarních měsících při tání sněhu v pramenných částech Tiché a Divoké Orlice.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území obce Albrechtice nad Orlicí bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry, z nichž nejkritičtější jsou:

• MVE Albrechtice nad Orlicí a jezové těleso.
• Silniční most mezi obcí Albrechtice nad Orlicí a městem Týniště nad Orlicí.
• Inundační propustky na silnici mezi Albrechticemi nad Orlicí a Týništěm nad Orlicí.

Místa omezující odtokové poměry na území obce Albrechtice nad Orlicí

Místa omezující odtokové poměry na území obce Albrechtice nad Orlicí

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Místa ohrožení přívalovou povodní na území obce Albrechtice nad Orlicí

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Albrechtice nad Orlicí metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území obce Albrechtice nad Orlicí

Na území obce Albrechtice nad Orlicí byl stanoven jeden kritický bod:

• Kritický bod 10102436 - nachází se v místě zatrubnění bezejmenného toku (IDVT - 10171325) jihozápadně od intravilánu obce.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Albrechtice nad Orlicí. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Albrechtice nad Orlicí

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Albrechtice nad Orlicí mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

V katastrálním území Albrechtice nad Orlicí, resp. navazujícím území, může dojít ke vzniku ledových bariér v úseku pod silničním mostem mezi Albrechticemi a Týništem nad Orlicí. V nadjezí jezu V Albrechticích dále může dojít k hromadění ledů transportovaných z uvolněných nápěchů výše na toku, zejména na Divoké Orlici. Tyto ledy lze však zpravidla uvolnit díky poměrně dobré manipulovatelnosti s hladinou řeky na válcovém jezu.

Místa výskytu ledových jevů na území obce Albrechtice nad Orlicí

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území obce Albrechtice nad Orlicí se nachází 2 významná vodní díla:

• Protipovodňová hráz, která je zařazena z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu do III. kategorie.
• Jezové těleso s malou vodní elektrárnou na 32. ř. km vodního toku Orlice. 

V širším zájmovém území se nachází 3 vodní nádrže:

• Novoveský rybník rybník na vodním toku Novoveského potoka, v sousedním k. ú. Nová Ves, zařazený do IV. kategorie TBD.
• VD Hvězda na vodním toku Třebovka, k. ú. Třebovice, zařazené do II. kategorie TBD.
• VD Pastviny na vodním toku Divoká Orlice, zařazené do II. kategorie TBD.

Více informací viz kapitola Zvláštní povodeň.

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Albrechtice nad Orlicí

 Vodní díla