Charakteristika zájmového území

Obec Baška se nachází severovýchodní částí České republiky v Moravskoslezském kraji asi 3 km od Frýdku-Místku. Obec leží na historické moravsko-slezské hranici a dělí se na tři části: Kunčičky u Bašky a Hodoňovice, jež se nacházejí na Moravě, a Bašku, která leží ve Slezsku. Hranici mezi moravskou a slezskou částí obce tvoří řeka Ostravice. Intravilánem obce protékají také další vodní toky např. Bystrý potok, Hodoňovický náhon, Hodoňovický potok a řada dalších menších vodních toků. Nadmořská výška se pohybuje okolo 313 m nad mořem. Struktura intravilánu obce Baška je kompaktního charakteru. Značnou část území tvoří zemědělská a lesní půda. Výrazným umělým krajinným prvkem v bezprostřední blízkosti obce je vodní nádrž Baška.

K 1. 1. 2021 bylo v obci evidováno 3 932 obyvatel. Velikost obce činí 1 283,4 ha.

Katastrálním územím obce prochází evropsky významná lokalita Řeka Ostravice. Předmětem ochrany je bylinná a dřevinná vegetace podél břehů Ostravice.

Baškou prochází také železniční trať Ostrava – Valašské Meziříčí, na které je zřízena železniční stanice Baška, a silnice 1. třídy č. 56.

Katastrální území obce Baška

Digitální model reliéfu obce Baška

Sklonitostní poměry na území obce Baška

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Západní Karpaty, soustavy Vnější Západní Karpaty, podsoustavy Západobeskydské podhůří a celku Podbeskydská pahorkatina. Většina území obce Baška dále náleží do podcelku Třinecká brázda a okrsku Frýdecká pahorkatina. Jižní část katastrálního území (část Kamenec) náleží do podcelků Frenštátská brázda a Štramberská vrchovina a okrsků Lysohorské podhůří a Metylovická vrchovina. Západní část katastrálního území (vrchol Na Hlínách) pak náleží do podcelku Příborská pahorkatina a okrsku Palkovické podhůří.

Okrsek Frýdecká pahorkatina je plochá úpatní pahorkatina s rozlohou 90,4 km². Je tvořena flyšovými jílovci, jíly, podřadnými pískovci podslezské a slezské jednotky. Jedná se převážně o akumulační povrch spojených náplavových kuželů Ostravice, Morávky a jejich přítoků, s pokryvem sprašových hlín. V korytě Ostravice jižně od Bašky se nachází peřeje na vulkanitech těšínitové asociace slezské jednotky. Nejvyšším bodem okrsku je Skalická Strážnice (438,1 m n. m.).

Okrsek Lysohorské podhůří je úpatní pahorkatina s rozlohou 73 km². Je tvořena flyšovými jílovci, břidlicemi a pískovci slezské a podslezské jednotky. Jedná se o členitý, převážně erozně denudační povrch v málo odolných horninách se zbytky úpatního zarovnaného povrchu (pedimentů). Vyskytují se zde náplavové kužely, četné sesuvy, široké údolní nivy a při Úpatí Moravskoslezských Beskyd úpatní haldy.

Okrsek Metylovická vrchovina je plochá vrchovina s rozlohou 15,09 km². Je tvořena flyšovými pískovci a jílovci převážně bašského a palkovického souvrství slezské jednotky. Jedná se o skupinu dvou výrazných pískovcových příkrovových trosek vzniklých denudací okolních málo odolných hornin. Mezi významný bod patří Kozlovická hora (612 m n. m.).

Okrsek Palkovické podhůří je plochá pahorkatina úpatního typu s rozlohou 44,65 km². Je tvořena kvartérními pokryvy v nadloží flyšových hornin slezské a podslezské jednotky. Jedná se převážně o akumulační povrch pleistocenních úpatních hald, sprašové pokryvy a říční terasy s celkovým úklonem k SV. Mezi významný bod patří Na Hlínách (360,3 m n. m.).

Území obce Baška je z geologického hlediska tvořeno především hlínou, pískem a štěrkem, a to díky vodnímu toku Ostravice. Dále se v zájmovém území vyskytuje sprašová hlína, písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment. Nejvyšší vrcholy jsou tvořeny pískovci, silicity, vápenci, jílovci. V lokalitě Hlíny se místy vyskytuje till.

Struktura půdního fondu

V území obce Baška dominuje půdní typ fluvizem a jeho variety. V blízkosti toku Ostravice se jedná o varietu fluvizem glejová, ve větší vzdálenosti (konec zastavěného území) potom fluvizem psefitická. Mimo zastavěné území se potom nachází kambizem mesobazická, luvizem oglejená, ve východní části území se místy vyskytuje pseudoglej modální a koryta drobných vodních toků lemuje glej modální.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 1 283,4 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (407,0 ha). Následuje lesní půda (269,6 ha), trvalé travní porosty (169,4 ha), ostatní plochy (166,5 ha), zahrady (147,4 ha), vodní plochy (72,4 ha), zastavěné plochy (48,8 ha) a sady (2,3 ha).

Využití pozemků v obci Baška (dle ČSÚ k 1. 1. 2021)

Klimatické charakteristiky

Na území obce Baška je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 8,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 801 - 1 000 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá většina území obce do mírně teplé klimatické oblasti MT9, severní část katastru (Kunčičky u Bašky) zasahuje do mírně teplé klimatické oblasti MT10.

Lokalita se tak vyznačuje dlouhým, teplým a suchým až mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím, mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Následující tabulka charakterizuje klima v dané lokalitě.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí MT9 a MT10