Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Bílovice nad Svitavou lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi může být řeka Svitava zasažena zejména v období jarního tání nebo vlivem déletrvající srážkové činnosti větší intenzity s velkoplošným zasažením. Na tocích Časnýř, Melatín a Kuní potok může dojít k povodni především v důsledku výskytu lokálních přívalových srážek velké intenzity, zejména v letním bouřkovém období.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Bílovice nad Svitavou, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
Povodně se na řece Svitavě v Bílovicích nad Svitavou vyskytují poměrně často. Z relativně nedávné doby můžeme zmínit například povodně v letech 1997, 2006 či 2010. Povodně v červenci 1997 byly způsobeny dlouhodobými srážkami v celém povodí. Svitava tehdy kulminovala při průtoku zhruba 125 m3/s, což odpovídá přibližně dvacetileté vodě. V ulici Komenského tehdy hloubka vody dosahovala asi 50-70 cm. Povodeň v březnu 2006 zase byla způsobena rychlým táním spojeným se srážkami. Průtok ve Svitavě při kulminaci dosahoval 112 m3/s. Vůbec největší zaznamenané průtoky byly při povodni v roce 1938, kdy Svitava kulminovala při 172 m3/s. Povodňové značky z povodní v roce 1997 jsou umístěny na podezdívce limnigrafické stanice a na pilíři železničního podjezdu.