Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce Bělkovice-Lašťany lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních tocích a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích. Může docházet ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Bělkovice-Lašťany, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

V nedávné historii byla obec Bělkovice-Lašťany nejvýznamněji zasažena povodněmi v 80. letech a poté na přelomu století. V 80. letech, konkrétně v letech 1984 a 1986, došlo k zatopení obce vlivem přívalových srážek, které způsobily splachy z okolních polí. Voda a bahno tehdy zatopily několik sklepů a přízemí domů. V roce 2001 pak obec postihla další povodeň. Ta už byla způsobena nikoli splachy z polí, nýbrž rozvodněním Trusovického potoka v důsledku intenzivních srážek v povodí nad zájmovou obcí. Došlo k zatopení několika sklepů vlivem průsaku při zvýšení hladiny Trusovického potoka. Silný proud rovněž podemlel lávky v obci, provalil umělé splavy a zničil tzv. stávek (zařízení sloužící k nátoku vody do Mlýnského náhonu). Dále byly strženy břehy Trusovického potoka a po opadnutí vody byly v korytě nahromaděny větve a stromy. Tento dřevní materiál byl v korytě zejména nad obcí, kde vytvořil umělou hráz, která hrozila protržením a zatopením obce přívalovou vlnou.

K povodni způsobenou ledovými jevy došlo v roce 2017. Dne 22. 2. 2017 ve večerních hodinách (od 19 hod) došlo k rozlivu Trusovického potoka v chatařské oblasti z důvodu nahromadění ker (různých rozměrů až do velikosti kolem 2 m) a jejich postupnému ucpání koryta. Během několika minut došlo k zaplavení okolí do 60 metrů. V takto rozlitém toku zůstaly 4 chaty, které obtékala proudící voda. Na pomoc byly povolány hasičské jednotky místní i ze Šternberka. Při poradě povodňové komise obce s odborníkem z Povodí Moravy, s. p., bylo rozhodnuto o mechanickém povolení hráze z ker v ranních hodinách. O tomto vývoji byla informována obec Bohuňovice (níže na toku). Nad ránem ale došlo k samovolnému prolomení bariéry ker a voda se poté rychle vrátila do svého koryta.