Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Obec Blatnice byla povodněmi postižena v letech 1947 a 1984. V obou případech došlo k zatopení sklepů a bytů. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Blatnice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

Povodeň v březnu roku 1947
Obec Blatnice byla zasažena povodní, která vznikla náhle při nečekané, rychlé sněhové oblevě. Došlo k zaplavení mnoha domů a bytů, zejména jejich sklepních prostor.

Povodňová aktivita 25. 8. 1984
Vlivem přívalových srážek napršelo 105 mm/m² a došlo k rozlivu vodního toku Nedvědka, splachu z polí. Tato povodeň zatopila celou náves s přilehlými nemovitostmi – sklepy a hospodářské objekty i se zvířaty, usazenými nízko nad terénem. Škody jsou odhadovány v řádech desítek tisíc korun.