Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je obec ohrožována soustředěným povrchovým odtokem. V případě povodní na Zubřině jsou nejvíce ohrožené části Nahošice a Přívozec, ohrožen je také zemědělský areál v Chotiměři. Lokální přívalové povodně ohrožují především Blížejov, kdy voda proudí z polí severozápadně od Blížejova. V současnosti byla v obci vybudována opatření (odklonné příkopy, navýšena kapacita vpustí), která snižují riziko přívalových povodní.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Blížejov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Povodeň z roku 2002 na Zubřině
Voda zaplavila oba rybníky a místní kanalizaci, pak se valila z přeplněných rybníků k obytným domům. Byla postavena ochranná hráz a umístěny pytle s pískem. Dochází ke zvýšení hladiny toku Zubřiny, dochází k rozlití vody po okolních pozemcích, přístupových cestách a komunikacích.
Odhad škody především na zničených komunikacích - 12.000.000 Kč

Povodně březen a červen 2004
Přívalová povodeň se prohnala obcí směrem od školy a od obce Lazce, poškozeny místní komunikace, soukromé nemovitosti a rybníky zaplaveny bahnem.
Odhad škody – 2.700.000 Kč

Vlivem ucpání propustků pod železničním tělesem v Blížejově nastoupala přívalová voda do výšky desítek centimetrů

Kvůli absenci protipovodňových opatření přívalová voda z polí stékala přímo na pozemky obyvatel

Pohled na hlavní silnici v Blížejově, která tvořila hlavní koryto pro přívalovou vodu

Povodně březen a červen 2009
Lokální přívalová povodeň, voda se opět valila obcí směrem od obce Lazce a ničila především majetek občanů.
V důsledku přívalových dešťů, které postihly obec, došlo v domě čp. 69 k dočasné neobyvatelnosti tohoto domu. Místnosti byly vytopeny a bylo poškozeno veškeré zařízení domu umístěné v přízemí domu. Této domácnosti byla poskytnuta dotace - Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor podpory bydlení.
Odhad škod – 3.650.000 Kč

Silnice u ZŠ v Blížejově navazuje bezprostředně na pole, odkud přívalová voda přitékala od obce Lazce

Stav u železniční dráhy v Blížejově po opadnutí hlavní vlny přívalové povodně