Odtokové poměry

Vodní tok Bystřice má na území města Bystřice nad Pernštejnem oficiálně stanovené záplavové území (rozlivy Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀) včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 13,682 (od zaústění do významného vodního toku Svratka v k. ú. obce Vír po konec k. ú. Bystřice nad Pernštejnem), které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabylo účinnosti 22. 11. 2017 (č. j. KUJI 82531/2017).

Vodní tok Nedvědička má na území města Bystřice nad Pernštejnem oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny v úseku ř. km 3,928 - 27,881 (od hranic Jihomoravského kraje po patu hráze Zuberského rybríka), které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabylo účinnosti 21. 01. 2021 (č. j. KUJI 530/2021). 

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Bystřice. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území města Bystřice nad Pernštejnem stanoveno několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry. Jedná se o mosty, lávky a jez na vodním toku Bystřice. Tyto objekty většinou nejsou dimenzovány na průtok stoleté vody (Q₁₀₀), a proto může docházet k zanášení, ucpávání, neschopnosti pojmout průtok vody a následné vybřežení do okolí.

Místa omezující odtokové poměry na území města Bystřice nad Pernštejnem

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Bystřice nad Pernštejnem bylo stanoveno devět lokalit, které jsou ohroženy povrchovým odtokem vod při prudkých deštích. Všechny lokality jsou taktéž místy, kde byly stanoveny kritické body. Ohroženo je především území v povodích přítoků Bystřice, jako je Věchnovský, Ždánický a Domanínský potok. V případě přívalových povodní je do potoků akumulováno velké množství vody stékajících z přilehlých svahů. Ohroženy jsou lokality místních částí Domanín, Divišov a Rovné. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Bystřice nad Pernštejnem

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Bystřice nad Pernštejnem metodou kritických bodů

Na území města Bystřice nad Pernštejnem bylo stanoveno osm kritických bodů:

• Kritický bod 41500312 - k. ú. Rovné, část Divišov, nedaleko č. p. 12.
• Kritický bod 41500316 - k. ú. Rovné, cca 100 m na východ od č. p. 17.
• Kritický bod 41501237 - k. ú. Domanín, pod rybníkem.
• Kritický bod 41500238 - k. ú. Domanín, u č. p. 63.
• Kritický bod 41501243 - k. ú. Domanín, u č. p. 73.
• Kritický bod 41500514 - k. ú. Bystřice nad Pernštejnem, nedaleko č. p. 1241.
• Kritický bod 41500521 - k. ú. Bystřice nad Pernštejnem, nedaleko č. p. 188.
• Kritický bod 41500529 - k. ú. Bystřice nad Pernštejnem, nedaleko č. p. 1120.

Charakteristika kritických bodů na území města Bystřice nad Pernštejnem

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Bystřice nad Pernštejnem. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území města Bystřice nad Pernštejnem 

• Indikátor přívalových povodní
• Indikátor přívalových povodní - mapová aplikace
• Radar

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří vodní tok Bystřice, ve správním území města Bystřice nad Pernštejnem, mezi kritické. Jedná se o tyto tři rizikové úseky: 

• ř. km 11,001 - 12,810 - od lávky pro pěší v ul. Cibulkova/Bratrská po most Domanínek
• ř. km 12,589 - 12,991 - od silničního mostu č. 16-082 po most Domanínek
• ř. km 12,991 - 16,550 - meandry na Bystřici od Domanínského rybníka

Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Bystřice nad Pernštejnem

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Z hlediska ovlivnění průtoku na řece Bystřici, jsou pro město Bystřice nad Pernštejnem důležité dvě vodní nádrže - Skalský rybník a Domanínský rybník.

Skalský rybník

Skalský rybník je zásobován vodou z horního toku řeky Bystřice, která od svých pramenů v Koníkovském polesí přibírá ještě Vojtěchovský, Lísecký potok a Skalský potok, protékající rybníkem František. Skalský rybník pokrývá plochu o rozloze 7,5 ha. Leží v nadmořské výšce 590 m v CHKO Žďárské vrchy v osadě Skalský Dvůr.

V 50-tých letech 20. století bylo uvažováno využít tento rybník pro zásobování města Bystřice nad Pernštejnem pitnou vodou. V roce 1958 byl však tento návrh zrušen a rozhodlo se pro tento účel o využití vody z Vírské přehrady. Důraz byl kladen především na zachování stálého průtoku řeky Bystřice, na jejímž horním toku se Skalský rybník nachází. K poslední rekonstrukci rybníka – jeho odbahnění - došlo v roce 2010.

Domanínský rybník

Domanínský rybník leží na horním toku Bystřice. Její pramen se nachází v nadmořské výšce 713 m, přitom rybník má hladinu v 565 m n. m. Znamená to, že horní část toku Bystřice v délce 8,5 km má celkem značný sklon, a to 17,5 ‰. Hlavní průtokové charakteristiky jsou dlouhodobý průměrný průtok Q_a = 0,186 m³/s a Q_355d = 0,023 m³/s. Rozloha vodní plochy je 20 ha, hloubka u hráze cca 6,8 m. Plocha povodí nad rybníkem je 21,2 km².

U rybníka se nachází také rekreační objekty (např. hotel Skalský Dvůr a menší množství chat a chalup). Domanínský rybník a také celé jeho povodí se nachází v hydrogeologickém rajonu 656 – krystalinikum brněnské jednotky. To je území nepříliš bohaté na podzemní vody se specifickým horninovým složením. Vodní tok Bystřice v úseku nad rybníkem má charakter přirozeně meandrujícího toku bez známek umělé stabilizace břehů. Břehy jsou zpevněny vzrostlými stromy rostoucími přímo v jejich hraně. Místy je patrná eroze břehů způsobovaná rychlým prouděním. Protéká zalesněnou oblastí, ale na levé straně téměř k toku zasahují zemědělské pozemky. Koryto toku je mělké a široké, není zahloubené, ani hrázemi oddělené od okolní krajiny, proto je umožněna velmi dobrá příčná kontinuita. Hydromorfologický stav v úseku mezi Skalským a Domanínským rybníkem dává předpoklad fungujícího samočištění vody.

Na katastrálním území města Bystřice nad Pernštejnem se nachází také významná vodní nádrž Vír. Vodní dílo je ovšem situováno na řece Svratce, která zástavbou města neprochází, tudíž pro město Bystřice nad Pernštejnem tato vodní nádrž nepředstavuje nebezpečí.

Vír

Přehradní nádrž Vír je třetí v pořadí s nejvyšší hrází v ČR (76,5 m) a s vodní plochou 223,6 ha. Tvoří dominantní vodní prvek v širokém okolí. Mohutná stavba nad obcí Vír zcela změnila zdejší krajinu a zatopila údolí vesničky Chudobín. V roce 1949 začala stavba betonové hráze, materiál na stavbu přepravovala lanovka z Bystřice nad Pernštejnem. Stavba byla dokončena v roce 1957. Plocha nádrže je 223 ha a její délka od hráze je 9,3 km. Pro využití vodní energie bylo dílo osazeno turbínami typu Francis o výkonu 6 a 1,15 MW.

Vodní dílo Vír však vzniklo hlavně za účelem regulace průtoku v povodí řeky Svratky, ale jeho význam byl hned v počátcích provozu rozšířen o využití pro vodárenské účely. Na vodárenském významu nabyla nádrž výstavbou oblastního vodovodu s úpravnou vody v obci Švařec, který vznikal v letech 1988 – 2001. Voda z této úpravny napomáhá v zásobování Bystřice nad Pernštejnem, krajského města Brna a jeho okolí pitnou vodou. V nádrži je zákaz koupání i rybolovu.

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Bystřice nad Pernštejnem

 Vodní díla