Odtokové poměry
Vodní tok Tichá Orlice má na území města Borohrádek oficiálně stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně vymezení aktivní zóny ZÚ.
- pro úsek ř. km 0,00 - 14,381, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Královéhradeckého kraje 22. 10. 2012 a nabylo účinnosti 13. 11. 2012 (č. j. 14997/ZP/2012-8)
- pro úsek ř. km 4,391 - 14,381, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Královéhradeckého kraje 15. 1. 2015 a nabylo účinnosti 3. 2. 2015 (č. j. 20050/ZP/2014-8). Tímto opatřením obecné povahy dochází ke změně záplavového území vodního toku pod č. j. 14997/ZP/2012-8 ve vymezeném úseku.
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, povodí je přesycené a hrozí nebezpečí splachů vody z okolních polí. Při intenzivních srážkách kanalizace nestíhá odvádět vodu, čímž dochází ke vzdouvání vody z kanalizace.
Území města je ohrožováno především vyššími stavy na vodním toku Tichá Orlice, zejména oblasti v bezprostřední blízkosti (zástavba ulice Bělidlo a Za Mostem).
Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Borohrádek byla stanovena tři místa, která můžou omezovat odtokové poměry. Ve všech případech se jedná o mosty - jeden přes Tichou Orlici a dva přes Mlýnský náhon. Může u nich docházet k hromadění naneseného materiálu a zpětné vzdutí hladiny vody do bezprostředního okolí.
Místa omezující odtokové poměry na území města Borohrádek
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území města Borohrádek se nachází jedno místo, které by mohlo být ohroženo přívalovou povodní. Jedná se o lokalitu Bělidlo, kde dochází k souběhu dešťové a odpadní vody z celého města. V případě většího množství dešťové vody je přebytečná voda odváděna odlehčovacím kanálem do řeky (pokud není povodeň nebo vysoký vodní stav v Tiché Orlici) a do přečerpávací stanice. Vlivem většího objemu srážek dochází k zahlcení soustavy, dvě čerpadla přestanou stíhat a občas dochází ke vzlínání vody z kanalizace v této lokalitě.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Borohrádek
Svahové poměry
Některá místa na území města Borohrádek jsou náchylná ke svahovým sesuvům. Mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům. Jedná se o lokality:
V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území města - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území města několik aktivních i stabilizovaných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - https://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu města Borohrádek.
- dvě lokality u pravého břehu Mlýnského náhonu (zasahuje k nemovitosti č. p. 205) - dočasně uklidněné území
- východní část Šachova - zasahuje zde více nemovitostí - sesuvně aktivní území
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000.
Na území města Borohrádek nebyl stanoven žádný kritický bod.
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Borohrádek. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území města Borohrádek
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Borohrádek mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodních toků. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území města Borohrádek
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům
Na území města se nachází celkem čtyři vodní díla. Povodňovou situaci mohou výrazně ovlivnit všechna:Povodňovou situaci na území města mohou ovlivnit i vodní díla mimo toto území, nacházející se na vodních tocích nad městem. Jedná se o:
- Soustava náležící k MVE - nachází se v severovýchodní části intravilánu města a skládá se z: vodního náhonu pro MVE (mimo zastavěné území města), retenční nádrže pro MVE (regulace náhonu) a stavidlového jezu Splav (tímto jezem lze regulovat průtok vody náhonem i korytem řeky Tiché Orlice). Provoz se řídí zvláštními předpisy.
- Rybník Písník (Na Zámlýní) - nachází se v severní části intravilánu města.
- Rybník Havlík - nachází se na Havlickém potoce v jihozápadní části intravilánu města.
- Rybník Fabián - nachází se pod Havlíkem v jihozápadní části intravilánu města.
- Přehrada Hvězda - nachází se na vodním toku Třebovka (největší přítok Tiché Orlice) v obci Třebovice. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu je vodní dílo zařazeno do II. kategorie TBD (dle vyhlášky č. 471/2001 Sb.). Účelem vodního díla je nadlepšování minimálních průtoků v Třebovce, výroba elektrické energie, protipovodňová ochrana apod.
- Pilský rybník - nachází se v severní části k. ú. obce Veliny.
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Borohrádek
Protipovodňová opatření
Na území města Borohrádek se nachází jedno protipovodňové opatření. Je zde vybudována ochranná protipovodňová hráz, která má za cíl ochránit ohrožené lokality Bělidlo a Zámlýní před povodňovou vlnou, vzniklou zvýšením hladiny vody na Tiché Orlici.
Protipovodňová opatření na území města Borohrádek