Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce Bystřec lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny vodní toky, především tok Bystřec. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, když dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Bystřec, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Výpisy z kroniky obce Bystřec:

1908 - Obec stihla dvakrát živelní pohroma –průtrže mračen. Příval vody zničil všechny cesty, mostky, lávky, poškodil potoční hráze.

1919 - Povodeň 6. července 1919 odpoledne. Potok se rozlil až po schod do školy.

Povodeň 1919 dle Pavla Kyrala:

Roku 1919 dne 6. července byla obec postižena velkou bouří. Před večerem se přihnaly černé mraky, z kterých přes hodinu velice lilo. Lidé, kteří dleli mimo domov, nemohli se do svých příbytků navrátit, pokud voda neopadla. Po obci bylo jedno „řečiště“.
U Smejkalových čp. 96 byla vodou odnesena velká navážka hlíny ze započaté stavby silnice vedoucí do Výprachtic. Louky byly zanesené, cesty velice potrhané. Přes 50 let zde nebyla taková povodeň.

1997 - v odpoledních hodinách dne 6.7. začal vydatný neustálý déšť, který trval i 7.7. Příval vody byl tak silný, že se z potoka stala široká řeka. Voda se rozlila do cest a valila se po silnici dolů. Silný proud bral vše, co mu přišlo do cesty. Škody byly velké. Naštěstí obytné domy vydržely, utrpěly však silným podmáčením a nánosem bahna v přízemí, z části podemleté i základy budov. Další příval vody byl za měsíc 10.8.1997. To již z toho byli obyvatelé opravdu velmi nešťastni.