Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce Budiměřice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách bývají části obce ohrožovány splachy z polí nacházejících se na svazích. V případě Budiměřic, které se rozkládají v rovinatém území, však k přímým splachům z polí s velkou pravděpodobností nedochází.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Budiměřice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Jedna z největších ničivých povodní zasáhla obec a okolí v červnu roku 2013. Došlo k zaplavení několika domů a zahrad. Příčinou byly vydatné deště, zvednutí hladin toků a protrhnutí hráze Komárovského rybníka nad Křincem. Ve Vestci hladinoměr na Mrlině naměřil 314 cm (3. stupeň povodňové aktivity je 240 cm). Kvůli hrozbě protržení hrází místních rybníků byla nařízena kompletní evakuace obyvatel v obci Vestec, později i v obcích Budiměřice, Křinec, Rašovice a Šlotava. Po povodni obec provedla hrubý odhad na škodu ve výši 12,5 mil Kč.

Z povodní bylo pořízeno několik fotografií, viz fotodokumentace.