Charakteristika zájmového území

Obec Bžany se nachází v Ústeckém kraji cca 7 km jihovýchodně od lázeňského města Teplice, které je pro obec i příslušnou obcí s rozšířenou působností. Do jihovýchodního okraje obce zasahuje CHKO České Středohoří). Obec se skládá z osmi částí: Bžany, Bukovice, Hradiště, Mošnov, Lbín, Lhenice, Lysec a Pytlíkov. K 1. 1. 2023 je v obci evidováno 902 obyvatel. Výměra řešeného území obce je 1 114,6 ha.

První zmínky o obci Bžany pocházejí z roku 1303. V obci se nachází šest kaplí, zvonička, dvě železniční stanice (Hradiště v Čechách a Lbín), sedm autobusových zastávek, malá vodní elektrárna, a z části je zde umístěna také fotovoltaická elektrárna. Z hlediska organizací je v obci umístěna mateřská škola a v Lhenicích sídlí sbor dobrovolných hasičů.

Silniční spojení s okolím zajišťují silnice 3. třídy č. 25325, 25328, 25334 a 25821. Okrajovými částmi obce jsou vedeny silnice II. třídy č. 258 a I. třídy č. 8. Železniční spojení zajišťuje trať č. 097 spojující Teplice s Lovosicemi a trať č. 131 spojující Ústí nad Labem a Bílinu.

Území obce Bžany

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží zájmové území do Hercynského systému, provincie Česká vysočina, subprovincie Krušnohorská soustava, oblasti Podkrušnohorské, celku České středohoří, podcelku Milešovské středohoří a okrsku Teplické středohoří. Do jihovýchodní části území obce zasahuje okrsek Kostomlatské středohoří.

Teplické středohoří je plochá vrchovina až členitá pahorkatina kerného typu tvořená převážně čedičovými, méně trachytovými vulkanity většinou povrchových výlevů, miocenními jezerními jíly a písky mosteckého souvrství (často vypálenými), vzácněji svrchnokřídovými vápnitými jílovci, slínovci, vápenci, pískovci a svrchnopaleozoickým ryolitovým až trachytovým ignimbritem (dříve křemenný porfyr). Reliéf je strukturně denudační, tvoří jej ploché hřbety, plošiny a vulkanické suky, které prořezává údolí Bíliny (přehloubené staropleistocenní údolí Ohře). Na západě se nachází hrásť kaolinicky zvětralého ignimbritu, místy vznikly rozsáhlé plochy sprašových pokryvů a závějí, malé zbytky říčních teras, balvanové sutě a při okrajích a místy i uvnitř jednotky rozsáhlé antropogenní formy (lomy, výsypky).

Kostomlatské středohoří je plochá strukturní hornatina kerného typu v místech maximálního zdvihu neovulkanické hrástě. Středohoří je budováno bazaltickými a trachytickými vulkanity, významně se uplatňují také svrchnokřídové slínovce, vápnité jílovce, jílovité vápence a pískovce, ojediněle migmatity, ortoruly, ruly a amfibolity vyzdviženého krystalinického podloží. V tomto okrsku se vyskytují také četné rozsáhlé kuželovité čikupovité (hřbetovité) suky převážně vypreparovaných podpovrchových sopečných těles (lakolitů, žil, diatrém aj.). Místy se uplatňuje mírně až středně ukloněný zarovnaný povrch na křídových sedimentech.

Území obce Bžany je z hlediska horninového složení poměrně komplikované. Pokud jde o horniny kvartérního staří, na dně údolí vodního toku Bílina se vyskytuje nivní nezpevněný sediment a fluviální nezpevněný písčitý a štěrkový sediment. Na ně navazuje ve vyšších částech údolních svahů deluviofluviální nezpevněný sediment, spraš a sprašová hlína. Poslední dvě zmíněné horniny se místy vyskytují i ve střední části obce. Podél Lučního potoka je přítomen nezpevněný nivní sediment. Mezi Mošnovem a Bukovicemi se vytvořil také deluviální a deluviofluviální nezpevněný sediment. Na jihozápadním okraji obce (u Lhenic) se vytvořil lakustrinní (jezerní) až fluviolakustrinní sediment. V oblasti mezi Mošnovem a lokalitou U ovčína v Hradišti je přítomen antropogenní nezpevněný sediment (může jít o navážku, haldu, výsypku či odval). V různých částech obce vystupují skrz mladší (kvartérní) horniny terciérního stáří. Jedná se o vulkanity - trachyty a sodalitické trachyty, bazalt, trachybazalt, bazanit a limburgit, olivinický nefelinit a pyroklastika. Detailní prostorové uspořádání zmíněných hornin na území obce je dostupné v podobě Geovědní mapy 1 : 50 000 vytvořené Českou geologickou službou.

Terén v obci Bžany je členitý. Severem území vede hluboce zaříznuté údolí vodního toku Bílina (v částech Lbín a Lysec). Úroveň řeky Bíliny se na severovýchodním okraji obce nachází v nadmořské výšce 173 m. Střední část území (části Hradiště a Bžany) je mírně svažitá, nadmořské výšky se pohybují většinou v rozsahu 200 - 260 m. Jih a jihovýchod území (části Mošnov, Lhenice a Bukovice) se místy prudčeji zvedá z nadmořských výšek od 260 do 394 m (v lokalitě Lhenický les), na nejzazším jihovýchodním okraji přesahuje výšku 400 m n. m.

Svahové poměry

Na území obce Bžany se nachází tři oblasti aktivních sesuvů - na jižním svahu Supího vrchu v části obce Lysec (jde o skalní řícení a odsedávání přírodního původu), na hranici k. ú. Bžany a Lhenice u Bžan severozápadně od intravilánu části obce Mošnov (jde o > 50 m dlouhý sesuv přírodního původu) a na hranici území obcí Bžany a Ohníč v k. ú. Lhenice u Bžan (jde o > 50 m dlouhý sesuv přírodního původu). Česká geologická služba zmapovala na území obce několik aktivních, uklidněných i dočasně uklidněných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu obce. 

Struktura půdního fondu

Na území obce Bžany se nachází několik půdních typů. Podél vodních toků Bílina a Luční potok se vyvinula černice fluvická, na ni v částech Lbín a Lysec navazuje kambizem eutrofní, modální a rankerová eutrofní, dále hnědozem modální a oglejená. Hnědozem modální se hojněji vyskytuje také v části Bžany a severozápadně od části Mošnov. Západně od části Hradiště je přítomna kambizem psefitická. V Bukovicích a Lhenicích dominuje kambizem modální a eutrofní. V Lhenicích navazuje na černici fluvickou fluvizem glejová. V lokalitě Lhenický les se vyvinul ranker kambický mesobazický a kambizem mesobazická a rankerová mesobazická. Mezi částmi Bžany, Mošnov a Hradiště se vyskytuje rozsáhlá oblast antropozemě. 

Podrobnosti o uvedených půdních typech uvádí Taxonomický klasifikační systém půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů na území obce zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 1 114,6 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (39 %). 

Využití pozemků v obci Bžany (dle ČSÚ k 1. 1. 2023)

Klimatické charakteristiky

Na území obce Bžany se podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) pohybuje v intervalu 8,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 501 - 550 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961 - 2000) spadá převážná část území obce do teplé oblasti T2, pouze místní část Bukovice se spadá do mírně teplé oblasti MT11.

Oblast T2 se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem a mírně teplým až teplým podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

Oblast MT11 se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátkou, teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí T2 a MT11

Vymezení klimatických oblastí na území obce Bžany (dle Quitta, za období let 1961 - 2000)