Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je obec ohrožována soustředěným povrchovým odtokem. V nejbližším okolí obce se nachází pouze orná půda a různorodé zemědělské plochy. Tyto plochy jsou na přívalové srážky nejcitlivější zejména díky své malé retenční schopnosti. Přívalové srážky potom v kombinaci se sklonitostí terénu způsobují splach ornice, v extrémních případech může dojít i k sesuvům půdy. Právě přívalové srážky a jarní tání sněhu v posledních letech působí největší problémy, proto je potřeba je začít monitorovat.

Obec Čelechovice na Hané byla postižena povodněmi dne 26. 5. a 6. 6. 2007 a dne 12. 6. 2018. Vždy se jednalo o extrémní srážky, které způsobily splach z polí, následkem čehož zůstalo bláto na silnici, chodnících a zahradách v místní části Studenec a v Čelechovicích na Hané. Zasaženy byly především pozemky, nemovitosti občanů (především zaplavené sklepy, zahrady) a obce (zaplavení areálu sokolovny). Povodněmi jsou v obci Čelechovice na Hané ohroženy zejména nemovitosti s č. p. 322, 251, 275, 274, 225, 226 a 221  

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Čelechovice na Hané, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Závěrečná zpráva po povodni ze dne 26. 11. 2007
"Obec Čelechovice na Hané obdržela příspěvek v celkové výši 84 000,- Kč na odstranění následků přívalových dešťů a učinění preventivních opatření.
V nočních hodinách z 26. 5. 2007 na 27. 5. 2007 došlo v důsledku přívalového deště k zaplavení bahnem místní části Studenec.
Současně došlo k vylití Studeneckého potoka a k zaplavení zahrad v obci Čelechovice na Hané.
Přívalový déšť způsobil také zaplavení stavby rodinného domu Za Ruskou ulicí, bahno vniklo i do několika sklepů. Zaplaven byl i venkovní areál sokolovny.
Sbory dobrovolných hasičů z Člelechovic, Studence a Olšan provedly odčerpání vody ze sklepů, odstranily nánosy bahna z komunikací a vyčistily silnici ve Studenci, v ulici Ruská a Za Ruskou.
Firma Sezako provedla vyčištění dešťové kanalizace.
O 10 dní později, tedy 6. 6. 2007, znovu došlo k zaplavení místní části Studenec bahnem, přelití Studeneckého potoka a zaplavení několika zahrad.
Bylo provedeno vyčištění příkop, odstranění betonových panelů a rour z melioračních příkop tak, aby přívalová voda nebyla ničím zadržována, mohla odtékat a nezpůsobila vylití na komunikaci a zaplavení rodinných domů a zahrad.
V souvislosti se záplavami vyvstala otázka nákupu kalového čerpadla pro místní spolek hasičů a provedení takových opatření, které by snížily riziko záplav na minimum.
Proběhlo jednámí se zástupcem Vodohospodářské správy Prostějov o vyčištění Studeneckého potoka a zpevnění podemletých břehů.
Tato opatření byla provedena na podzim 2007.
Ve Studenci se jevilo jako vhodné preventivní opatření vybudování tzv. horské vpusti, která by zachytila příval bahna z polí a zabránila přelití vody na komunikaci a následné zatopení zahrad či domů.
Obec si nechala zpracovat Studii protierozních a protipovodňových opatření v k. ú. Studenec.
Na základě výše uvedené studie budeme jednat se zástupci Pozemkového úřadu v Prostějově o realizaci komplexní pozemkové úpravy v dané lokalitě.
Velmi si vážíme pomoci Olomouckého kraje. Z poskytnutého příspěvku byla provedena úhrada:
- nákladů na čištění a práce k odstranění panelů a betonového potrubí
- nákladů na pořízení pytlů na písek a pořízení majetku pro zasahující jednotky Sborů dobrovolných hasičů Čelechovice na Hané, Studenec a Olšan
- nákladů spojených s vybudováním vpusti


V Čelechovicích na Hané 29. 11. 2007
Jarmila Stawaritschová - starostka obce"