Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

V minulosti se jistě v obci odehrálo mnoho povodní různého rozsahu. Katastrofální důsledky měla povodeň v r. 1970, v čerstvé paměti však zůstává povodeň z 9. 6. 1995, která byla podrobněji dokumentována.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Čejč, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Povodeň ve dne 9. 6. 1995
Povodeň vznikla vlivem několika bouřek v době od 17 do 20 hodin. V oblasti Čejč - šlechtitelská stanice byla naměřena hodnota srážek 115,2 mm.

Průměrná intenzita deště v Čejči dosáhla excesu až 1,0 mm.min^-1 a specifické vydatnosti 16,7 m³.s^-1.km² při trvání dešťového oddílu 30 min, respektive i=0,89 mm.min^-1 při specifické vydatnosti 14,8 m³.s^-1.km² a trvání deště 115 min při úhrnu 102,0 mm (za 150 minut pak 115,2 mm).

V obci Čejč došlo v tomto roce k vniknutí srážkové vody do sklepů několika domů v ulici Slavkovská a Brněnská. Příčinou bylo vytvoření umělé bariéry z opěrných zdí a plotů, bránící přirozenému povrchovému odtoku údolnicí v lokalitě Zelnice. Potrubí o průměru 40 cm se ukázalo jako nedostatečné pro převedení přívalových vod a voda po vyplnění akumulačního prostoru, který fungoval jako suchý poldr, začala přetékat vrchem.