Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Letní hydrologický režim
V hydrologickém režimu středního toku Blanice a Chotýšanky byly zejména v posledních desetiletích zaznamenány letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin a letní povodně na menších přítocích z místních dešťů velké intenzity, které se promítají i v nížinných úsecích. Klasický příklad této povodně byla povodeň 06/2013.

Místní deště jsou srážkové epizody krátkého trvání (řádově desítky minut), vysoké intenzity (nad 20 mm za hodinu), zasahující malou plochu, která zpravidla nebývá větší než 50 km². Tyto deště vznikají z ojedinělých místně vyvinutých oblaků typu Cumulus nebo Cumulonimbus.
Provozně platí, že pokud taková situace s intenzivním deštěm trvá na správním území 1-2 hodiny, zpravidla přináší značné problémy a její následky mohou být místně katastrofální, a to dokonce v místech, kde není žádná vodoteč.
Prakticky se nedají téměř vůbec předpovídat, respektive prostorově a časově lokalizovat. Maximálně Ize monitorovat jejich průběh pomocí meteorologických radarů. Pokud se však nevyskytují přímo na zájmovém území obce Chotýšany, ale v oblastech správního území Vlašimska, Táborska a Benešovska, Ize postup povodňových vln z nich vzniklých předpovídat rovněž dobře. 

Zimní hydrologický režim
Tání sněhu s deštěm je zimní obdobou povodní z regionálních dešťů, kterými je také doprovázeno. Intenzita deště bývá zpravidla menší než v létě, avšak v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou teplý vítr a promrzlá půda bývají následky obdobné. Tyto povodně bývají často zpočátku doprovázeny ledochody. Klasický příklad této povodně byla povodeň 03 - 04/2006.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Chotýšany, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

Pro posouzení povodňového nebezpečí ve sledovaném území z Chotýšanky byly analyzovány povodně z 07/1981, 08/2002, 03-04/2006 a 06/2013.

Ve všech případech došlo k mírnému ohrožení, při povodni 06/2013 (> než Q100) ke značnému ohrožení obce, zejména centrální část Městečka, chatových osad Albatros a Slunečná a chat nad rekreačním střediskem Green Valley včetně tohoto střediska.

Vzhledem k nedostatku hodnověrných informací u historických povodní, ale i vzhledem k vyhlášenému záplavovému území lze potvrdit, že obec do hodnoty Q₁₀ není ohrožena.

Historickou povodeň z roku 1906 nelze definovat, ale byla na začátku katastru obce o 180 cm vyšší hladina než při povodni 06/2013. Je třeba upozornit, že tato povodeň patří mezi zvláštní povodně, došlo při ní k destrukci některých rybníků.

Povodně 2013

Po vydatných deštích se začátkem června zvedly hladiny toků a povodně opět zasáhly i Chotýšany a zejména pak Městečko a přilehlé chatové osady ležící u Chotýšanky.

Dne 2.6.2013 obdržela naše zásahová jednotka sms hlášení od HZS Benešov o spadlém stromu u osady Večerní hvězda mezi Pařezím a Takonínem a tak se kolem páté hodiny ranní vydala na pomoc. V tu dobu byla již cesta do Večerní hvězdy, přes kterou byl padlý strom, zaplavená a auta by z osady pravděpodobně stejně neměla šanci odjet. Osadníci se zatím snažili zachránit a odnést do bezpečí co se dalo. Hasiči spadlou vrbu za pomoci motorových pil odstranili a vydali se na průzkum dalších možných postižených oblastí. V Městečku už byla situace kritická a bylo potřeba vytvořit hráze z pytlů s pískem u domů. Došlo i k zatopení automobilu, kterým zřejmě majitelé nestihli před povodní ujet. Mezitím hasiče místní obyvatelé upozornili na spadlý strom na kolejích v Městečku a tak jej rozřezali a odstranili z kolejí, na kterých čekal vlak. Městečko se proměnilo v jedno velké jezero a obyvatelé se strachem očekávali co přinesou následující hodiny, protože stále pršelo. Promáčeným chotýšanským hasičům přišlo vhod občerstvení, které jim přivezl místostarosta pan Granát. V chatové oblasti Albatros byly hasiči odvezeny do bezpečí některé automobily, které nestihly jejich majitelé včas odvézt. Hrozilo protržení hráze Jankovského rybníka, což by situaci v Městečku velmi zhoršilo, ale naštěstí se jankovským hasičům dařilo vodu odčerpávat a odvádět pryč.

Ani v Chotýšanech nebyla situace o moc lepší. Přetékal Prostřední rybník, nádrž na návsi a voda se valila i na rozcestí u rybníka Císaře, což vedlo k zaplavení přilehlých domů nebo zahrad a několika sklepů, které hasiči odčerpávali.

I když noc na 3.6.2013 jistě obyvatelé postižených oblastí neměli klidnou, hladina vody postupně klesala a déšť se zmírnil. Úplný pokles hladiny pak odkryl materiální škody, které jsou velké, ale hlavní je, že se nikdo nezranil a nepřišel o život, jako tomu bylo na jiných místech v České republice, kterou povodně tentokrát zasáhly v obrovské míře. Věříme, že s následky povodní se obyvatelé za finanční pomoci státu a podpory obecního úřadu brzy vyrovnají i když vzpomínky a obavy jim asi v mysli zůstanou.

Zdroj: www.chotysany.cz 

Fotodokumentace z historických povodní je k dispozici na obecních stránkách.