Odtokové poměry
Vodní tok Loděnice má na území obce Chyňava oficiálně stanoveno záplavové území stoleté vody (Q100) v úseku ř. km 14,500 - 18,200, které bylo vyhlášeno Okresním úřadem Praha-Západ a nabylo platnosti od 22. 5. 1995 (č. j. VOD 235/1596/95/Kra). Dále má tento vodní tok stanoveno záplavové území i v úseku ř. km 16,4 - 47,6, které bylo vyhlášeno Okresním úřadem Kladno a nabylo platnosti dne 3. 5. 1995 (č. j. 953/95 Vod 233). Záplavové území vodního toku Loděnice se pouze okrajově dotýká východní části katastru obce Chyňava.
Záplavové území vodního toku Loděnice na území obce Chyňava
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Loděnice a Chyňavského potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Mostky, lávky, zatrubnění i propustky v obci Chyňava jsou většinou kapacitní, přesto mohou zhoršit odtokové poměry, pokud dojde ke snížení jejich průtočné kapacity následkem zachycení spláví. Proto je v případě nebezpečí povodně a při povodni nutné tato místa kontrolovat. Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území obce Chyňava byla identifikována následující potenciálně problematická místa omezující odtokové poměry:
- nekapacitní most č. 118-038 přes Loděnici na silnici II. třídy č. 118,
- můstek na PB přítoku Chyňavského potoka u objektu s č. p. 207,
- most nad autobusovou zastávkou v ul. Rozdělov,
- propustek pod ul. Rozdělov na PB přítoku Chyňavského potoka,
- lávky přes koryto vodního toku Kamenná v blízkosti objektu s č. p. 4,
- lávky přes koryto vodního toku Kamenná v blízkosti objektu s č. p. 191,
- zatrubnění vodního toku Kamenná,
- lávky přes koryto vodního toku Kamenná v úseku ca 200 m před zatrubněním.
Místa omezující odtokové poměry na území obce Chyňava
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území obce Chyňava bylo stanoveno několik míst ohrožených přívalovou povodní (tato místa souhlasí s kritickými body - viz níže):
Místa ohrožení přívalovou povodní na území obce Chyňava
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.
Zhodnocení vzniku přívalových povodní v severní části území obce Chyňava metodou kritických bodů
Zhodnocení vzniku přívalových povodní v centrální části území obce Chyňava metodou kritických bodů
Charakteristika kritických bodů na území obce Chyňava
Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
11002817 (povodí: PBP Loděnice bezejmenný ř.km 22,0 od vrchu Petrovka) | 8,825 % | 22,176 % | 135,48 ha |
11000639 (povodí: bezejmenný tok) | 7,35 % | 86,782 % | 134,61 ha |
11000861 (povodí: Kamenná) | 4,315 % | 57,599 % | 45,19 ha |
11000864 (povodí: PB přítok Chyňavského) | 6,841 % | 95,865 % | 85,44 ha |
Na území obce Chyňava byly stanoveny čtyři kritické body:
- 10002817 (povodí: PBP Loděnice bezejmenný ř. km 22,0 od vrchu Petrovka) - Bod se nachází v severovýchodní části k. ú. v chatové oblasti Charvátina. Ke kulminaci dochází pod objektem s č. p. 43.
- 11000639 (povodí: bezejmenný tok) - Bod se nachází v severovýchodní části k. ú. v chatové oblasti Okrouhlík nad vtokem bezejmenného toku do Loděnice v blízkosti nádrže Okrouhlík. Ke kulminaci dochází pod objektem s č. p. 127.
- 11000861 (povodí: Kamenná) - Sběrné povodí kritického bodu se nachází na pozemcích západně od intravilánu Chyňavy (lokalita Sobočina). Ke kulminaci dochází na vtoku Kamenné do zástavby mezi ulicemi Sobčina a K Lukám.
- 11000864 (povodí: PB přítok Chyňavského) - Sběrné povodí kritického bodu se nachází na pozemcích jižně pod intravilánem Chyňavy (lokalita Na staré vsi). Ke kulminaci dochází na vtoku PB přítoku Chyňavského do intravilánu obce proti proudu od č. p. 468.
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Chyňava. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Chyňava
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Chyňava mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Chyňava
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Chyňava se nachází řada drobných vodních děl, z nichž však pouze dvě mají významnější vliv na odtokové poměry:
- Chyňavský rybník - nachází se v centrální části obce Chyňava, jedná se o průtočnou vodní nádrž na toku Kamenná. Majitelem i provozovatelem je obec Chyňava. Existuje zde možnost, že by mohlo dojít k přelití nebo protržení hráze. Rozsah ohrožení, případně rozsah záplavového území ale nebyl vypracován.
- Kačárna se nachází severovýchodně od intravilánu obce Chyňava. Jedná se o průtočnou nádrž na toku Chyňavského potoka. Rybník je v majetku obce, správcem je p. Husák. Existuje zde teoretická možnost, že by mohlo dojít k přelití nebo protržení hráze. Rozsah ohrožení, případně rozsah záplavového území nebyl vypracován.
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Chyňava
Protipovodňová opatření
Na území obce Chyňava nejsou vybudována žádná protipovodňová opatření.
Protipovodňová opatření na území obce Chyňava