Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasažého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Obec Citov byla v letech 1997, 2006 a 2010 významně zasažena přirozenou povodní, kdy došlo k rychlému nárůstu vodní hladiny a vybřežení vodního toku Morávka a jeho přítoků (Olešnice, Loučka). Obec leží v rovinaté oblasti Hané a nedochází zde k žádným přívalovým povodním.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Citov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Letní povodeň 1997

Pondělí 7. července - Počasí na počátku července přineslo do ČR intenzivní deště a ohromný vítr. Zatopených oblastí a měst postupně přibývalo. V pondělí 7. července se rozlila Bečva v okresním městě Přerov a postupně se valila na nedalekou obec Troubky. V noci voda postoupila tak, že zaplavila veškeré pozemky v katastru pod obcí, dostala se do zámeckého parku a zaplavila některé zahrady. Dále voda z Bečvy nepostupovala.

Úterý 8. července - V obci byl vyhlášen kritický stav a obyvatelé začali dělat preventivní opatření aby uchránili svá obydlí v případě dalšího postupu vody. Okolní obce Rokytnice i Císařov byly už také zaplaveny.

Středa 9. července -  Pomocí sdělovacích prostředků byla obec informována o situaci na řece Moravě, která se rozlévala z břehů u Olomouce. Povodňová komise obce Citov podnikala nejrůznější preventivní opatření - zpevňování břehů toku Morávka, kopány odlehčovací kanály, avšak veškeré úsilí bylo nakonec marné. Přívalová vlna měla podle dostupných informací dorazit do obce v noci na čtvrtek.

Čtvrtek 10. července - Voda v řece Moravě v Olomouci opustila koryto a rozlila se do všech stran. Nad obcí Citov se vytvořily laguny o hloubce místy až 2 m, hladina Morávky v průběhu dne stoupala neuvěřitelnou rychlostí a rozlila se po celé obci. Lidé byli evakuování do kulturního domu a po naplnění kapacity do Brodku u Přerova. V obci došlo k přerušení dodávek elektřiny i pitné vody. Voda se v obci držela dalších 5 dnů, kvůli podmáčení muselo být 31 domů svrženo. V době povodně nepřišel nikdo z občanů o život.

Jarní povodeň 2006

Zima roku 2006 byla vydatná na sněhovou pokrývku, o to horší bylo následné rychlé tání doprovázené vydatnými dešti. 

Sobota 1. dubna - Došlo postupným zvyšováním hladiny Morávky k zaplavování kluziště a suterénních prostor provozní budovy koupaliště vodou z místní kanalizace. Bylo nutno zajistit ucpání dešťové vpustě u rodinných domů s níže položenými suterény. Aby nedocházelo k dalšímu zaplavování obce kanalizačním systémem, rozhodla v sobotu ráno povodňová komise o ucpání vyústění obecní kanalizace do Morávky. Maximální hladina Morávky před vylitím z jejích břehů může dosáhnout až 30 cm nad úroveň místních komunikací. V dopoledních hodinách byl v obci vyhlášen stav nebezpečí. Následně byl nafukovacím vakem, zapůjčeným od Hasičského záchranného sboru Přerov, ucpán výtok kanalizace a čerpacím zařízením SDH Citov započato s odčerpáváním vody z kanalizační šachty u objektu „Zahrádkář“. Od této doby zde musela být zajištěna nepřetržitá služba dohlížející na těsnost vaku, průběh čerpání a výšku hladin vodních toků. Několik dní a nocí se tady střídali členové sboru dobrovolných hasičů a další dobrovolníci z obce. Vlivem tvořících se jezer docházelo k postupnému zvyšování hladiny spodní vody a zaplavování studní, sklepů a suterénů rodinných domů a budov.

Neděle 2. dubna  - Protože hladina vody dále rostla, byly nad mlýnem vytvořeny odvodňovací strouhy. Voda tak mohla z jezera, vytvořeného na sousedním poli vodou z přetékající Loučky cca 500 m nad obcí, odtékat Průpichem do Moravy. Snahou bylo omezit množství vody v jezeře a snížit tak riziko zaplavení obce. Výška hladiny jezera na tomto poli byla přibližně 20 cm nad úrovní polní cesty tvořící břeh Loučky podél hospodářského stavení objektu mlýna. Jejím přetečením by už nic nebránilo zaplavení obce. Rovněž byl v několika místech prokopán pravý břeh Průpichu pro zrychlení odtoku vody z lesa a polí do Moravy.

Pondělí 3. dubna - V pondělí ráno bylo jasné, že bez radikálního řešení – maximálního odklonění toku vody mimo obec a omezení průtoku vody Loučkou – dojde k zaplavení obce. Byla povolána technika, která v potřebných místech prohloubila příkopy, překopala polní cesty a odstranila naplaveniny slámy a dřeva. Současně byl omezen tok Loučky, napájené vodou z Moravy, která na polích vytvořila obrovská jezera sahající od Olomouce až k Citovu. Koryto vodního toku Loučka pod mostem na silnici Brodek u Přerova – Dub nad Moravou bylo částečně přehrazeno provizorní ocelovou zábranou a kamením. Již vytvořené průkopy břehů Morávky a Průpichu byly prohloubeny a rozšířeny. V několika místech již voda začala přetékat přes břehy na místní komunikaci a ohrožovala tak přilehlé rodinné domy. Rozmístěním pytlů s pískem bylo dalšímu přetékání zabráněno.  Všemi těmito opatřeními se podařilo omezit přítok vody Loučkou do obce a odpoledne se růst hladin toků zastavil. Později začaly hladiny toků pomalu klesat.

Čtvrtek 6. dubna - Pokles hladiny umožnil částečné povysunutí ocelové zábrany na toku Loučky, aby mohla voda z vytvořených jezer u silnice Brodek – Dub rychleji odtékat. 

Pondělí 10. dubna - Zábrana byla odstraněna úplně. Postupně mohlo být také omezováno čerpání vody ze zatopené kanalizace a v úterý 11. dubna byl nafukovací vak z jejího vyústění uvolněn. Hladina spodní vody postupně klesala a proto mohlo být následně započato i s čerpáním vody ze zatopených sklepů a suterénů rodinných domů. Náklady spojené se zajištěním těchto nezbytných preventivních opatření pro zabránění povodňových škod na majetku a území obce dosáhly částky 278.084,- Kč. 

Jarní povodeň 2010

Vlivem vydatných dešťových srážek v průběhu měsíce května 2010 došlo k zvýšení hladin toků Moravy a Bečvy. V některých úsecích těchto toků byl vyhlášen i 3. stupeň povodňové aktivity. Tento jev se projevil také u místních toků v katastru obce Citov.

Včasnou manipulací vakovým jezem na toku Morávka byly povodňové vody ohrožující zastavěné území obce odváděny odpadním korytem Průpich do toku Morava. Jelikož průtoky vody v Olešnici, Morávce a Loučce nebyly tak vysoké, odpadní koryto Průpich stačil tyto vody pojmout. Proto nedošlo k přímému zaplavení obytných budov vodou z těchto toků.

Vydatné dešťové srážky a zvýšené průtoky vody v místních tocích způsobily zvednutí hladiny spodní vody, která vystoupala do výše cca 80 cm nad povrch okolního terénu. Z tohoto důvodu došlo k zaplavení technických suterénů u 3 níže položených rodinných domků. Škody na vnitřním zařízení (dveře, podlahy, omítky, kotle na vytápění, bojlery, apod.) dosáhly výše cca 350 tis. Kč. U všech ostatních rodinných domů došlo vlivem vysoké hladiny spodní vody k zaplavení sklepů pro uskladnění zeleniny a ovoce. 

Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce Citov byla po dobu povodně v pohotovosti, nemusela však zasahovat.