Charakteristika zájmového území

Obec Čechy pod Kosířem je malebná hanácká vesnice ležící na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny, zhruba 10 km severozápadně od Prostějova, při západním úpatí vrchu Velký Kosíř (442 m n. m.), který je výrazným vrchem v geomorfologickém podcelku Bouzovská vrchovina. Intravilánem obce protéká Český potok, v jehož bezprostřední blízkosti se po obou březích nachází zástavba. Nadmořská výška na většině území obce se pohybuje okolo 275 m nad mořem. Celkový ráz krajiny v okolí obce je členitý a více než polovinu rozlohy katastrálního území tvoří zemědělská půda.

První písemné zmínky o obci jsou datovány z roku 1131, od 14. století se zde vystřídala řada šlechticů jako majitelů panství. Od roku 1359 je datovaná tvrz, která je později popisovaná jako zpustlá, a na jejímž místě poté podle některých historických pramenů došlo k výstavbě zámku. Nejvýznamnějším rodem byl ovšem bezesporu portugalský rod Silva - Tarouca, který měl největší zásluhy na přestavbě zámku a vzniku přírodně unikátního zámeckého parku.

V území obce se nachází dvě maloplošná zvláště chráněná území – Přírodní rezervace Andělova zmola a Přírodní památka Čechy pod Kosířem. Do území obce rovněž zasahuje Evropsky významná lokalita Čechy pod Kosířem.

K 31. 12. 2023 bylo v obci evidováno 1 081 obyvatel a rozloha obce je 920,3 ha.

Katastrální území obce Čechy pod Kosířem

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Z geologického hlediska je východní část správního území obce tvořena převážně kvartérními sedimenty - hlíny, spraše, jíly, písky, štěrky. Území zastavěné části obce je stejně jako PP Velký Kosíř tvořeno převážně paleozoickými zvrásněnými horninami. Území je formováno hercynským vrásněním, geologicky náleží do kulmu Drahanské vrchoviny. Jeho stavba je dána především slepenci, drobami a břidlicemi. Převažujícím půdním typem je na východě správního území obce modální hnědozem související se zemědělským využitím. V blízkosti vodních toků dominuje modální glej. Úpatí Velkého Kosíře zasahující do obce Čechy pod Kosířem je tvořeno modální kambizemí.

V areálu parku je vyhlášena evropsky významná lokalita z důvodu ochrany letní kolonie vrápence malého. Ve Správním území obce se nachází také přírodní rezervace - Andělova zmola. Andělova zmola je teplomilná doubrava blízká původním dubovým habřinám, s dominujícím dubem zimním na jihozápadním svahu Velkého Kosíře.

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Česká vysočina, Jesenické oblasti, celku Zábřežská vrchovina a podcelku Bouzovská vrchovina. Zábřežská vrchovina je členitou vrchovinou na SZ. Moravě (734 km), která odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny. Do území SO ORP Prostějov náleží pouze Bouzovská vrchovina. Vrchovina je na všech stranách výrazně omezena. Na Z a SZ při hluboce zaříznutém údolí Třebůvky dosahuje oblast výšek až 550 m n. m. a má velmi členitý reliéf podmíněný starší i mladou tektonikou a vertikální erozí dolní Třebůvky a jejích pravých poboček. Na JZ je Bouzovská vrchovina ukončena výraznou tektonickou linií Chornice - Čechy pod Kosířem.

Struktura půdního fondu

Na území obce Čechy pod Kosířem dominuje v západní části půdní typ hnědozem modální, místy doplněný typem kambizem modální. V zalesněné východní části katastru se vyskytují půdní typy kambizem dystrická, kambizem mesobazická, kambizem modální, ranker modální a v okolí statku Gabrielov také hnědozem modální.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 920,3 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (522,7 ha).

Využití pozemků v obci Čechy pod Kosířem (dle ČSÚ k 31. 12. 2023)

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území obce do mírně teplé podoblasti MT11.

Z přírodního hlediska je významné tornádo, které se na území obce vyskytlo 20. 7. 2001. V tento den byla nad střední Evropou brázda nízkého tlaku vzduchu, v níž lze rozpoznat tlakovou níži, která postupovala přes Moravu k severu až severovýchodu, a která přinesla na Moravu četné bouřky, ze kterých se vyvinula tornáda (další bylo např. u Brna). Největší škody vznikly v Čechách pod Kosířem především v zámeckém parku, kde došlo k vyvrácení některých stromů, polámání větví apod. V obci byly škody zaznamenané především na střechách a v zahradách. Tornádo bylo klasifikováno stupněm F2.

Charakteristika vybrané klimatické oblasti MT11