Charakteristika zájmového území

Obec Černotín se nachází v Olomouckém kraji a náleží do SO ORP Hranice. Obec Černotín leží jihovýchodně od města Hranice na Moravě a skládá se ze dvou částí: Černotín a Hluzov, který se nachází v severní části obce. V obci žije 774 obyvatel (údaje dle ČSÚ k 1. 1. 2020) a celková rozloha katastrálního území je 831,8 ha. Zastavěná část obce má kompaktní charakter, kolem níž se nachází zemědělské pozemky (s hlavním využitím jako orná půda).

Katastrální území obce Černotín

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologické členění:
Systém: Alpsko-himalájský
Provincie: Západní Karpaty
Subprovincie: Vnější Západní Karpaty
Oblast: Západobeskydské podhůří
Celek: Podbeskydská pahorkatina
Podcelek: Maleník a Příborská pahorkatina
Okrsek: Maleník, Hluzovská pahorkatina, Valašskomeziříčská kotlina

Území obce Černotín se rozkládá na 2 podcelcích, ze severozápadní strany je to podcelek Maleník a z jihovýchodní strany je to Příborská pahorkatina. 

Maleník je podcelek v jihozápadní části Podbeskydské pahorkatiny. Jedná se o členitou vrchovinu s plochou 60,64 km² a střední výškou 336 m n. m. Je budován drobami, pískovci a břidlicemi, devonskými vápenci a miocenními sedimenty. Na severozápadě je výrazný okrajový svah, který spadá do Moravské brány. Údolí jsou krátká, založená především na zlomech. Oblast je středně zalesněná převážně smrkovými porosty, místy se nacházejí porosty bukové. 

Příborská pahorkatina leží ve střední části Podbeskydské pahorkatiny. Je to členitá pahorkatina se střední výškou 320 m n. m. a plochou 347,37 km². Podloží je budováno fllyšovými horninami, vápenci a kvartérními sedimenty. Reliéf je erozně denudační s širokými údolími. 

Území je dále rozčleněno do okrsků. Okrsek Maleník leží na celém území podcelku Maleník, Příborská pahorkatina je dále rozdělena do dvou okrsků (Hluzovská pahorkatina se rozprostírá na severní části Příborské pahorkatiny, na území obce zabírá oblast přibližně 25 % rozlohy, Valašskomeziříčská kotlina se rozkládá na jihu obce, kudy teče řeka Bečva a zaujímá přibližně 25 % rozlohy území).

Hluzovská pahorkatina je členitá pahorkatina v severní části Příborské pahorkatiny a rozlohou 27,65 km². Oblast leží na flyšových pískovcích a jílovcích. Povrch je převážně erozně denudační se širokými hřbety. Oblast je málo až středně zalesněná smrkovými porosty s jedlí a modřínem, místy s borovicemi.

Valašskomeziříčská kotlina je akumulační rovina v jihozápadní části Příborské pahorkatiny. Její rozloha je 45,46 km2 a rozprostírá se na kvartérních písčitohlinitých a štěrkových sedimentech. Údolní niva Bečvy má 2,5 až 3 km, po povodních v roce 1997 byly odkryty v korytě u obce Choryně vápence se stopami krasovění. 

Z geologického hlediska patří území do Karpatské soustavy. Na jihu území (v záplavové oblasti řeky Bečvy) a povodí Hluzovského potoky se nacházejí kvartérní pokryvy hlín, písků a štěrků. Západní část území tvoří písčito-jílovitá eluvia (svahové horniny písků a jílů). Asi 40 % tvoří písčito-hlinitý až hlinito-písčity sediment, toto území není spojité, nýbrž jsou v něm ostrůvkobitě rozmístěny horniny vápenců a horniny pískovců a slepenců.

Struktura půdního fondu

V okolí Hluzovského potoka a řeky Bečvy se nacházejí fluvizemě, což jsou půdy typické pro okolí vodních toků, které vznikaly naplavováním mnoha vrstev povodňových sedimentů. Na severovýchodě obce se nacházejí luvizemě. Jsou to půdy, které vznikaly na svažitém terénu a jejich profil je tvořen vrstvami svahových sedimentů. V celku Maleník, který leží na vápencích, jsou místy znatelné rendziny, které na nich vznikají. Jihovýchodní část obce je tvořená kambizeměmi.
Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha území je 831,8 ha. Níže uvedená tabulka ukazuje podíly jednotlivých využití pozemků. Zemědělská půda celkem zaujímá 618,6 ha, což je skoro 75 % rozlohy území a jsou v ní započítány plochy orné půdy, zahrad, sadů a trvalých travních porostů. Největší podíl zaujímá orná půda, skoro 60 % celého území, trvalé travní porosty se rozprostírají na ploše skoro 100 ha, což je necelých 12 % území a mohou mít velký pozitivní význam v případě přívalových povodní. Zahrady a sady zaujímají malou plochu, do 4 %, lesní pozemky 7,8 %. Zastavěné plochy zaujímají pouze 2 % území a plochy ostatní zabírají plochu 115,2 ha.

Využití pozemků v obci Černotín (dle ČSÚ k 31. 12. 2019)

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá celé území obce do mírně teplé klimatické oblasti MT10. Vyznačuje se tím, že zima je mírně teplá, velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky, jara a podzimy jsou mírně teplé a krátké a léto je dlouhé, teplé a suché.

Charakteristika klimatické oblasti MT10