Hydrologické údaje
ZÁKLADNÍ HYDROLOGICKÉ ÚDAJE
Nejvýznamnějšími vodními toky na správním území městyse Davle jsou Vltava a Sázava, jejichž soutok se nachází právě na území městyse. Dále se v území nachází několik drobných bezejmenných vodních toků. Pro řízení ochrany před povodněmi na území městyse jsou rozhodující toky Vltava a Sázava, která se do Vltavy vlévá v jejím říčním kilometru 78,3 v intravilánu městyse v nadmořské výšce 200 m n. m. Ohrožené lokality zahrnují místní části Davle a Sázava. Drobné vodní toky mohou způsobit lokální zatopení nemovitostí v jejich okolí při přívalových srážkách velké intenzity.
Vodní toky na území městyse Davle
Vltava je se 430 km nejdelší řeka v České republice. Pramení na Šumavě, protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní polovinu Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří říční systém, jenž odvodňuje Čechy téměř celé. Plocha povodí řeky je 28 090 km² (z toho 27 006,70 km² v Česku). Průměrný roční průtok na stanici VD Slapy činí 85,2 m3s-1.
Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Vltava (VD Slapy)
| Místo profilu | ř. km | Qa [m3/s] | N-leté průtoky [m3/s] | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 5 | 10 | 50 | 100 | |||
| Hlásný profil kat. A VD Slapy, Vltava | 91,6 | 19,4 | 489 | 1010 | 1270 | 1950 | 2290 |
Pro úplnost je vhodné uvést výškové údaje v zájmové lokalitě, včetně hladin velkých vod, nicméně tyto údaje nejsou pro povodňový plán vysloveně nezbytné a slouží jako doplněk mapových podkladů pro rychlou orientaci při porovnání kót břehů a očekávaných hladin povodňových průtoků v jednotlivých profilech řeky Vltavy.
Výškové údaje včetně hladin vysokých vod toku Vltava
| č. | Ř. km |
Kóta LB (m n. m.) |
Kóta PB (m n. m.) |
Q1 (m n. m.) |
Q10 (m n. m.) |
Q100 (m n. m.) |
Pozn. |
| 1 | 80,00 | 203,95 | stráň | 200,80 | 202,36 | 204,34 | pod hřbitovem |
| 2 | 79,56 | 203,47 | stráň | 200,77 | 202,27 | 204,21 | |
| 3 | 79,20 | 203,21 | stráň | 200,76 | 202,22 | 204,15 | |
| 4 | 78,85 | 202,35 | 201,70 | 200,75 | 202,17 | 204,06 | |
| 5 | 78,35 | 202,69 | 201,70 | 200,73 | 202,01 | 203,77 | soutok |
| 6 | 77,955 | 201,32 | 201,70 | 200,70 | 201,86 | 203,46 | lávka pro pěší |
| 7 | 77,95 | 201,32 | 201,70 | 200,69 | 201,79 | 203,34 | |
| 8 | 77,00 | 202,27 | stráň | 200,64 | 201,50 | 202,83 | |
| 9 | 76,67 | 202,25 | stráň | 200,62 | 201,43 | 202,71 | |
| 10 | 76,00 | 202,21 | stráň | 200,60 | 201,30 | 202,49 | |
| 11 | 75,40 | 202,50 | stráň | 200,57 | 201,10 | 202,05 |
Sázava odvodňuje část Českomoravské vrchoviny a severní oblast Středočeské pahorkatiny. Plocha povodí je 4350 km². Celková délka je 225 km. Pramení jako Stružný potok zhruba 1 km severozápadně od Šindelného vrchu v nadmořské výšce 757 m. Ten spolu s dalšími menšími potoky napájí rybník Velké Dářko. Od výtoku z Velkého Dářka je již říčka nazývána Sázavou. Mezi Žďárem nad Sázavou (říční kilometr 208) a Přibyslaví (ř. km 184) řeka protéká údolím s velkým spádem a peřejemi. Za Přibyslaví se údolí otvírá a řeka meandruje k Havlíčkovu Brodu (ř. km 163). Tento charakter má až pod město Světlá nad Sázavou (ř. km 144). Zde se údolí řeky svírá a tvoří nejkrásnější část - peřeje Stvořidla (od ř. km 139, délka cca 5 km). Po několika kilometrech řeka přechází do středního toku, který je mírný, s častými jezy a bez proudu. Charakter řeky se opět mění až pod Týncem nad Sázavou (ř. km 19) u Krhanic (ř. km 15). Tok se zařezává do hlubokého údolí se strmými stráněmi, kde se v kamenném řečišti vytváří četné peřeje. Po průtoku Pikovicemi (ř. km 3,5) se řeka opět uklidní a proud se ztrácí v hladině Vranské přehradní nádrže a vlévá se u Davle do Vltavy. Průměrný roční průtok na stanici Nespeky činí 23,4 m3s-1.
Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Sázava
| Místo profilu | ř. km | Qa [m3/s] | N-leté průtoky [m3/s] | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 5 | 10 | 20 | 50 | 100 | |||
| Hlásný profil kat. A Nespeky, Sázava | 27,15 | 17,9 | 159 | -- | 319 | 398 | -- | 604 | 702 |
Základní údaje o vodních dílech na území městyse Davle
Na toku Vltavy je vybudováno několik vodních nádrží s ochranným objemem, který výrazně ovlivňuje průtok řeky Vltavy v Davli. Rozhodující jsou z tohoto hlediska VD Orlík (ř. km 144,65), VD Kamýk (ř. km 134,73), VD Slapy (ř. km 91,7) a VD Štěchovice (ř. km 84,44). Největší význam z hlediska protipovodňové ochrany, zejména v oblasti povodní s nižšími povodňovými průtoky, má VD Orlík s objemem nádrže 716,5 mil. m3 a ochranným objemem 62,1 mil. m3. VD Kamýk a VD Slapy pracují převážně jako vyrovnávací nádrže pro špičkovou elektrárnu Orlík a v běžném provozu zde bývá k dispozici 0 - 20 mil. m3 volného prostoru. Do oblasti městyse Davle zasahuje svým vzdutím ještě VD Vrané níže po proudu Vltavy, jehož vyrovnávací prostor je mezi kótami 199,10 - 200,10 m n. m.
Na toku Sázavy je z hlediska protipovodňové ochrany nejdůležitější VD Švihov na Želivce s neovladatelným ochranným objemem 42,4130 mil. m3. Z hlediska regulace povodňových průtoků z mezipovodí je však pro městys Davle tato nádrž málo významná.
Pro ochranu objektů v zastavěné části Davle (ulice V Kejsíři, Ve Struhách a Kiliánská) je vybudovaný suchý poldr na vodním toku Sloupský potok (IDVT: 10273566). Maximální objem nádrže činí 1850 m3.