Odtokové poměry

Vodní tok Klenice má na území města Dolní Bousov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 5,8 - 20,0, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá účinnosti od 23. 6. 2008 (č. j. 40618/2008/KUSK). V roce 2012 proběhla změna části záplavového území a aktivní zóny v ř. km 19,25 - 19,50. Tato změna byla vydána Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá účinnosti od 9. 2. 2012 (č. j. 223283/2011/KUSK).

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Klenice. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území města Dolní Bousov se nachází množství mostků, lávek a propustků, které mohou zachytávat splavený materiál a tím snižovat průtočnost profilu. Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území města Dolní Bousov bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry, z nichž nejkritičtější jsou: 

• nekapacitní železniční mostek u ČOV na k. ú. Rohatsko 
• mostek u rybníku Komorní 
• mostek pro pěší u koupaliště 

Místa omezující odtokové poměry na území města Dolní Bousov

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Dolní Bousov jsou stanovena tři místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní - dvě z nich se nachází v intravilánu města Dolní Bousov. Poslední místo ohrožené přívalovou povodní se nachází v místní částí Ošťovice. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Dolní Bousov

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Dolní Bousov metodou kritických bodů

Na území města Dolní Bousov bylo identifikováno celkem 8 kritických bodů. Nejkritičtější místa jsou:

• Kritický bod 10408829 - nachází se v místní částí Ošťovice a způsobuje zaplavení návsi a okolních rodinných domků.
• Kritický bod 10401951 - nachází se v povodí Bousovoského potoku poblíž intravilánu města. Ohrožuje především objekty v ulicích Zahradní a V Chobotě.
• Kritický bod 10409031 - nachází se nad chatovou osadou v extravilánu města Dolní Bousov. Následně ohrožuje i objekty v ulicích K Šancím a Zahrádky.

Charakteristika kritických bodů na území města Dolní Bousov

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Dolní Bousov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Dolní Bousov

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Dolní Bousov mezi kritické. Ovšem dle historických zkušeností se ledové jevy vyskytují na vodním toku Klenice (ř. km 18,6 - 19,3), Bousovský potok (ř. km 0,0 - 0,8) a Kotelská strouha (ř. km 0,85 - 1,15). Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Dolní Bousov

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Na území města Dolní Bousov se nachází množství velký rybníků, z nichž je největší Červenský rybník. Soustava rybníků severně od intravilánu města může významnou měrou ovlivnit průběh povodně. 

• Černovský rybník se nachází na sever od intravilánu města Dolní Bousov a řadí se z hlediska TBD do IV. kategorie. Vlastníkem a provozovatelem je Rybářství Chlumec nad Cidlinou a. s. V případě zvláštní povodně by došlo k zaplavení nemovitostí podél vodního toku Klenice. Rozsah ohrožení, případně rozsah záplavového území, ale nebyl vypracován. Rybník je přímo napájen vodním tokem Klenice. Velikost rybníku činí 39,02 ha. 
• Rybník Šlejferna se nachází jižně od místní části Ošťovice. Rybník je přímo napájen vodním tokem Klenice. Velikost rybníku činí 8,44 ha. 
• Buškovský rybník se nachází severovýchodně od místní části Ošťovice. Rybník je bočně napájen vodním tokem Klenice. Velikost rybníku činí 5,94 ha. 
• Komorní rybník se nachází v místní části Střehom a při přelití hráze dochází k zneprůjezdnění příjezdových komunikací. Rybník je bočně napájen vodním tokem Klenice. Velikost rybníku činí 2,21 ha. 
• Podlesník se nachází jihovýchodně od intravilánu města Dolní Bousov. Je přímo napájen Kotelskou strouhou. Velikost rybníku činí 1,72 ha. 
• Pískový rybník se nachází přímo v intravilánu města Dolní Bousov. Je přímo napájen Kotelskou strouhou. Velikost rybníku činí 2,31 ha. 

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Dolní Bousov

 Vodní díla