Charakteristika zájmového území

Obec Dobrá Voda se nachází v Kraji Vysočina v SO ORP Velké Meziříčí. K 1. 1. 2020 bylo v obci evidováno 380 obyvatel, z toho 190 mužů a 190 žen. Velikost obce činí 830 ha.

Obec Dobrá Voda se nachází 4 km směrem na západ od Křižanova v regionu Velké Meziříčí. Náves je podélného půdorysu a prochází jí silnice III. třídy z Křižanova do Velkého Meziříčí. Na návsi je kaple sv. Cyrila a Metoděje postavená v roce 1878 na místě bývalé zvoničky.

Na východním okraji obce se nachází areál bývalého Zemědělského družstva. Nyní je bývalý kravín přestavěn na výrobnu dřevěných hraček firmy Acti Bois CZ s.r.o. Továrna vyrábí dřevěné hračky většinou pro export do západní Evropy - Holandska, Německa, Belgie a Francie. V kulturním domě je kancelář obecního úřadu. Naproti kulturnímu domu je patrová budova školy. Ve středu obce je prodejna Jednoty. Na rozcestí silnice do Vídně a cesty směrem k Urbanicím se nachází hasičská zbrojnice. Před školou stával odedávna velký dřevěný kříž z modřínového dřeva, v roce 2007 došlo k výměně za kamenný kříž z mramoru.

Obec leží v průměrné nadmořské výšce 562 m n. m. na okraji Křižanovské vrchoviny. V katastru obce pramení dvě říčky - Mastník ústící do Šípského potoka (řeka Oslava) a Libochůvka ústící v Dolních Loučkách do řeky Loučky (přítok Svratky).

V severozápadní části se vyskytuje jedno ze 17 ložisek litného pegmatitu na Moravě. Brněnský geolog Dr. Josef Staněk v tomto pegmatitovém tělese zjistil asi 30 druhů různých minerálů, čímž se tento dobrovodský pegmatit zařadil mezi nejvýznamnější na západní Moravě. Byl zde potvrzen výskyt různých odrůd křemene (záhnědy, křišťály), opálu, chalcedonu, kolumbitu, tantalitu, apatitu, plagioklasu, ortoklasu, andalusitu, biotitu, muskovitu, lepidolitu, turmalínu, indigolitu, rubelitu, zirkonu, topazu, montmorilonitu a ještě dalších minerálů.

V severní části katastru obce se nachází dvě přírodní památky:

•  Přírodní památka Dobrá Voda - údolí mezi dvěma rybníky s  výskytem vlhkomilných druhů rostlin a vstavačů

•  Přírodní památka Šebeň - hojně se zde v lesích vyskytuje chráněný druh lesního mravence (Formica polyctena), jde o největší lokalitu na Moravě. Je zde zpřístupněná asi 3 km dlouhá naučná stezka.

Katastrální území obce Dobrá Voda

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Česká vysočina, subprovincie Česko-moravská soustava, oblasti Českomoravská vrchovina, celku Křižanovská vrchovina, podcelku Bítešská vrchovina a dvou okrsků. Severní část katastru obce náleží do okrsku Bobrovská pahorkatina, jižní část náleží do okrsku Borská pahorkatina.

Okrsek Bobrovská pahorkatina je členitá pahorkatina, kterou protéká vodní tok Bobrůvka (Loučka). Z geologického hlediska je tvořená rulami až migmatity pestré skupiny moldanubika a s pruhy amfibolitů. Reliéf je proložen plošinami – holorovinami lemovány zaříznutým údolím Bobrůvky (Loučky) a jejími přítoky. Významným bodem je vrchol Kalvárie s 594 m n. m. Na území okrsku byla vymezena i přírodní památka Ouperek s bohatým mineralogickým nalezištěm.

Okrsek Borská pahorkatina je členitá pahorkatina s rozlohou 74,36 km². Je tvořená v severní části rulami moldanubika, ve střední části hadci a v jižní části granulity. Území je typické prořezanými údolími vodního toku Oslavy a jeho přítoků. Údolí vodních toků jsou v pramenných částech úvalovitá a směrem po toku se zařezávají. Převažují zde lesní smrkové porosty s jedlí a borovicí, borové porosty a zbytky bučin. V území se nachází několik přírodních památek. V PP Šebeň se nachází více než 1 000 mravenišť, PP Dobrá Voda je významná mokřadními loukami v potoční nivě.

Terén v obci Dobrá Voda je velmi rozmanitý. Okolí intravilánu obce tvoří mírně ukloněná zemědělsky obhospodařovávaná pole a severní část tvoří lesní porosty s nejvyšším bodem katastru. Vrchol Špimberk se nachází ve výšce 590 m n. m. v Přírodní památce Šebeň. Intravilán obce leží přibližně ve výšce 550 m n. m.

Území obce Dobrá Voda z geologického hlediska tvoří střídající se pásy ruly, pararuly, amfibolitu a migmatitu až ortoruly. Pásy hornin jdoucí od jihozápadu k severovýchodu jsou protkány podložím vodních toků, které tvoří smíšený sediment.

Struktura půdního fondu

V území obce Dobrá Voda se nachází převážně půdní typy kambizem a jeho variety a luvizem a jeho variety, ve kterých se ostrůvkovitě nachází pseudoglej modální, dystrická a glej modální.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 830 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (442,4 ha). Lesní půda se vyskytuje na 210,7 ha, trvalé travní porosty na 102,3 ha, zahrady na 12,7 ha a ovocné sady na 1,3 ha. Zbytek plochy území tvoří zejména ostatní plocha (42,2 ha) a zastavěné plochy a nádvoří (8,1 ha). Vodní plochy se rozkládají na 10,3 ha.

Využití pozemků v obci Dobrá Voda (dle ČSÚ k 31. 12. 2019)

Klimatické charakteristiky

Na území obce Dobrá Voda je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 7,1 - 8 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 601 - 650 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území obce do mírně teplé oblasti MT5.

Lokalita se tak vyznačuje normálně dlouhým až krátkým mírně chladným a suchým létem, dlouhým přechodným obdobím s mírným jarem a mírným podzimem, normálně dlouhou, mírně chladnou a suchou zimou a s normálním trváním sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 400 – 500 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 6 – 7 °C. Následující tabulka charakterizuje klima v dané lokalitě.

Charakteristika vybrané klimatické oblasti MT5