Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Město Dobřichovice bylo nejvýrazněji postižena povodní v roce 2002. V tomto roce došlo k zaplavení okolo 500 obytných objektů (půlka města). Vyšší frekvence výskytu povodní postihující intravilán města Dobřichovice je způsobena její lokalizací v údolí s velmi výrazným sklonem svahů (na severu a jihu), po kterých dochází k povrchovému toku vod do intravilánu města. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Vyšší hladiny na vodním toku Berounka jsou pak způsobeny dlouhotrvajícími srážkami v celém povodí. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Dobřichovice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Povodeň v roce 2002

V polovině srpna 2002 postihla Dobřichovice, ale spolu s námi i celé údolí Berounky, povodí Vltavy, Lužnice, Otavy a dalších menších řek více než 100letá povodeň, která přesáhla všechny dosud dokumentované velké vody. Jako všechny povodně přišla i tato nenápadně. Konec července a začátek srpna byl v jižních a jihozápadních Čechách velmi deštivý. Druhá vlna srážek přišla ve dnech 11. - 13. srpna a vzhledem k vyčerpaným retenčním a kumulačním možnostem krajiny nastalo rychlé stoupání hladiny Berounky.

V pondělí, 12. srpna v poledne byl vyhlášen 3. stupeň povodňové aktivity - stav ohrožení. Odpoledne došlo k vylití Karlického potoka z koryta nad továrnou a k zaplavení asi 15 domů v Bezručově a Hálkově ulici. Voda v řece stále stoupala, občané bydlící u řeky byli varováni, že hrozí zátopa jejich domů a event. evakuace. Celou noc zasedal povodňový štáb města a sledoval jak hladina stoupá. Informace z dispečinku Povodí Vltavy, závod Berounka v Plzni a v Berouně byly ale nejasné, bez prognózy.

Ve středu 13. srpna po obědě již reálně hrozilo přelití vody přes hráze. K tomu došlo nejprve v Luhu, kde jsou hráze nižší, kolem 15 hodiny i v ul. 5. května. Voda nadále stoupala a kolem 18 hodiny bylo jasné, že se jedná o velkou přírodní katastrofu, o 100letou nebo ještě větší vodu a že bude zaplavena velká část města. Ve večerních hodinách byl ve všech postižených obcích vyhlášen stav nouze.

Voda kulminovala mezi půlnocí a 1 hod. ráno dne 14. srpna při průtoku 1.850 m³/s, zatímco průměrný celoroční průtok je 37 m³/s a obvyklý srpnový průtok je 10 - 15 m³/s. Již během noci přijížděla první pomoc - jednotka Civilní obrany s obojživelným vozidlem, jednotka profesionálních hasičů ze Zlínského kraje, později přijely ještě sbory dobrovolných hasičů z mnoha obcí Moravy i Čech. Později se dostavila i jednotka vojáků z vojenské akademie z Brna a denně přijíždělo asi 30 vojáků z pražské posádky. Po rozednění dne 14. srpna byl rozsah zátopy jasný. Na pravém břehu byla zaplavena celá oblast mezi řekou a náspem dráhy, nejhorší situace byla v Luhu, kde byly zaplaveno všech 50 rodinných domů a asi 70 chat. Za trať se voda dostala v oblasti Plzeňky a do Tyršovy ulice u autokempu, ale zde situace nebyla nijak vážná. Na levém břehu byl rozsah záplavy ohromný. Voda sahala až k Pražské ulici, voda byla i na křižovatce u sokolovny, která byla velmi obtížně průjezdná. Přes Pražskou ulici se voda přelila u Dětského diagnostického ústavu a potom ještě v areálu ÚKZÚZ přes silnici do Černošic.

Z přibližně 1000 dobřichovických domů byla postižena polovina, tedy 500 domů, z nichž cca 200 mělo zaplaveno i obytné prostory. Zda se tak stalo, záviselo jednak na výšce vody v daném místě, ale i na výšce podezdívky domu. Z obecních budov byla zaplavena základní škola u mostu, celá mateřská škola, zdravotní středisko, knihovna v Palackého ulici, hasičárna, suterén nové školy v Raisově ulici, byl zaplaven vodní zdroj v parku, všechny čerpací stanice kanalizace. Po kulminaci vody začal její pokles a během tří dnů byla voda zpět v korytě.