Čtení vodočetné latě

Stupnice na vodočtu ukazuje relativní výšku hladiny vody v cm a to ve vztahu k ,,nule vodočtu". Nula vodočtu přibližně odpovídá dnu řeky, vždy však musí být umístěna pod nejnižší vodní hladinou. Nula vodočtu musí být geodeticky zaměřena a její nadmořská výška uvedena v dokumentaci hlásného profilu. Dělení stupnice vodočtu bývá zpravidla dvoucentimetrové, decimetry jsou označeny arabskými číslicemi, metry jsou označeny červenými římskými číslicemi. Výška vodního stavu se udává zaokrouhleně v celých centimetrech. Příklady správného odečítání vodních stavů dává následující obrázek.

Příklady čtení vodočetné latě

Pozorování vodních stavů

Pozorování vodních stavů v hlásném profilu se provádí v četnosti uvedené na evidenčním listu hlásného profilu, zpravidla:

• při nebezpečí povodně 1x denně (v 7 hodin)
• při dosažení 1. SPA 2x denně (v 7 a 18 hodin)
• při dosažení 2. SPA 3x denně (v 7, 12 a 18  hodin)
• při dosažení 3. SPA častěji podle potřeby a požadavku povodňového orgánu

Veškeré časy se uvádí v občanském, tj. v zimě ve středoevropském a v létě v ,,letním" čase. Pokud v pozorovacích termínech nebyl zaznamenán nejvyšší kulminační stav, je třeba tento stav odhadnout podle dochovaných stop a přibližně odhadnout čas výskytu kulminace.

Před každým odečítáním vodního stavu je nutno se přesvědčit, že výška hladiny vody v místě vodočtu není ovlivněna překážkou, nánosem, zámrzem, ledovou zácpou a podobně a tuto podle možnosti odstranit.

Při vlnění vodní hladiny se čte na stupnici nejvyšší a nejnižší vodní stav, ze kterých se udává průměr. Výsledky pozorování zapisuje pozorovatel do vodočetného zápisníku. Zápis obsahuje tyto položky – datum, čas, vodní stav v cm, poznámka.

Do poznámky se zapisují všechny skutečnosti, které jsou pro pozorování nebo pro povodňovou službu důležité. K nim patří:

• dosažení kulminace povodně,
• povětrnostní poměry (silný déšť nebo sněžení),
• plovoucí předměty (větve, strom, trosky),
• ledové úkazy (led u břehu, zámrz toku, chod ledové kaše, chod ledových ker),
• vzdutí vody překážkou v toku (zátaras, ledový nápěch, ledová zácpa),
• narušení koryta toku erozí, protržení hrází,
• vybřežení vody z koryta, rozsah záplavy.

Pokud v pozorovacích termínech nebyl zaznamenán nejvyšší (kulminační stav), je třeba tento stav odhadnout podle dochovaných stop a přibližně odhadnout čas výskytu kulminace.