Odtokové poměry

Vodní tok Jihlava má na území města Dolní Kounice oficiálně stanovené záplavové území pro průtoky Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀ včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 54,538, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabylo účinnosti od 26. 12. 2013 (č. j. JMK 42224/2013).  

Rozliv Jihlavy hrozí zejména na pravém břehu při vstupu do katastru zatopení luk a polí, na ulici Skalní (hřiště a přízemí budovy TJ vodní sporty), dále na ulici Rybárna a Stráně (zahrady a pole), zatopení fotbalového stadionu a kabin, a při opouštění katastru je ohrožena zahrádkářská kolonie na pravém břehu. Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené a může dojít ke vtoku přívalových vod do města. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území města Dolní Kounice se přes Jihlavu nachází most silnice č. 395, kde hrozí zachytávání splavenin nebo se zde mohou objevit problémy s ledovými jevy. Samotný most je dimenzován na 100 letou vodu.

Další mostní konstrukce ani problémová místa se na území města nenacházejí. Ve městě je však velké množství propustků, které svádí povrchovou vodu do Jihlavy. Při zvýšení hladiny vody v Jihlavě místní JSDH zahrazuje tyto propustky, popřípadě výústi kanálů či dalších objektů, aby nedošlo ke zpětnému nastoupání hladin.

Místa omezující odtokové poměry na území města Dolní Kounice

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města bylo stanoveno celkem 6 míst, odkud v minulosti přitékaly přívalové vody do zastavěného území. V poslední době se žádné přívalové povodně nevyskytly, ale riziko těchto událostí stále trvá.

Lokalita Stoličky - nachází se v západní části intravilánu města na levém břehu Jihlavy. V dřívějších dobách zde byla koryta, kterými tekly přívalové vody, v současné době tudy voda dlouho netekla a jsou zarostlé akátím.  

Lokalita Kozí Hora - severně od intravilánu města se nachází oblast Kozí Hory, pod kterou leží ulice Benátky. Tato ulice má příznačný název, má tvar koryta pro přívalové vody, které zde historicky tekly. Ulice Benátky se dále napojuje na ulici Karlovarskou a z ní na ulici Na Písku, kde se nachází kapacitněji dimenzované koryto s mostem (ten byl postaven po roce 1900 v reakci na povodeň z roku 1862), které ústí do Jihlavy. V současné době ulicí Na Písku voda teče, například přes zimu, kdy zamrzá, což může způsobit problémy u zaparkovaných aut. 

Lokalita kolem ZŠ - dochází zde k odtoku vod ze severozápadní údolnice, které tečou podél areálu stavebnin dolů na ulici Karlovarskou a Na Písku a vod z kopce Stoličky podél ZŠ ulicí Benátky na nám. Míru.

Lokalita Hora Psinka - voda stéká ze zmíněné hory podél židovského hřbitova a po pěšinkách z kopce, které slouží k chůzi a byly zde ponechány také z důvodu přívalových povodní. Dříve zde byly také vybudovány retenční nádrže, z nichž jedna se nachází severně od nově vzniklé ulice Na Terasách. V současné době je zarostlá dřevinami.

Lokalita ulice Hlavní a Růžová - voda stéká ze Zámecké ulice, která má v horní části charakter koryta, voda je poté svedena do podzemního zatrubnění ještě před domem č. p. 42. Voda také teče z ulice Trboušanské po pěšince dolů na ulici Hlavní a poté na Růžovou, odkud teče do Jihlavy.  

Lokalita ulice Komenského - nachází se ve východní části intravilánu města. Jedná se o území kritického bodu č. 41 601 397, jehož povodí se nachází v oblasti mezi Veselou Horou a jižnějším kopcem a údolnice klesá západním směrem.

Zajímavost:
Až do roku 1990 byl prostor hliniště cihelny Karlovská a Kozí hory bez porostu, a proto nebyla voda přirozeně zadržována a tekla až do údolního intravilánu obce. Nejvíce postiženy byly ulice Karlovarská (zejména dům č. p. 286), Benátky, Jiráskova a náměstí Míru (voda tekla z hliniště cihelny). Dále se voda valila od ZŠ a MŠ na ulici Smetanova (č. p. 547) směrem dolů na náměstí Míru před Restauraci U šedého vlka (č. p. 296). Povodně zasáhly také horní část ulice Hlavní a ulici Růžová. V současné době krajina nad ulicemi změnila svůj ráz – nachází se zde více porostu a voda je tím přirozeně více zadržována. Více viz kapitola Přirozená povodeň.

Jelikož území města leží v karpatských sedimentárních horninách, tak je díky charakteru podloží velice náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům.

V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území města - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území města několik lokalit (6 uklidněných a jedna aktivní), které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - https://mapy.geology.cz/svahove_nestability/ . Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu města. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Dolní Kounice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Dolní Kounice metodou kritických bodů

Na území města Dolní Kounice byl touto metodou stanoven jeden bod ve východní části města, v jehož povodí se nachází část ulice Komenského.

Charakteristika kritických bodů na území města Dolní Kounice

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Dolní Kounice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Dolní Kounice

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří toky ve správním území města Dolní Kounice mezi kritické. ČHMÚ uvádí úsek v jihovýchodní části města (od ČOV Dolní Kounice po most v Pravlově) a historické prameny města úsek před mostem silnici č. 395 v centru zastavěného území, kde hrozí vznik ledových jevů při oblevě.
Je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Dolní Kounice

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Na území města Dolní Kounice se nacházejí 2 vodní díla:

Plačkův rybník

Nachází se u západní hranice města s obcí Moravské Bránice na vodním toku Bukovina, má plochu 0,4 ha. Majitelem jsou manželé Plačkovi.

Bývalé rameno Jihlavy

Leží přibližně 300 m od Plačkova rybníka na pravém břehu Jihlavy. Jak z názvu vyplývá, jedná se o bývalé koryto Jihlavy, u kterého nedávno proběhla revitalizace. Má plochu 0,26 ha a majitelem je obec Nové Bránice.

Vodní stav v Jihlavě je dále ovlivněn vodními díly, které leží v povodí nad městem Dolní Kounice. Jedná se o 5 vodních děl:

Vodní elektrárna Stříbský mlýn - jez

Vodní dílo se nachází na vodním toku Jihlava ve východní části města Ivančice v ř. km 34,6. Majitelem je město Ivančice.

Jez Ivančice

Jez se nachází na vodním toku Jihlava asi 100 m od soutoku Jihlavy a Rokytné v ř. km 36,34. Majitelem a provozovatelem je Povodí Moravy, provoz Náměšť nad Oslavou.

Jez Alexovice

Jezová stavby se nachází na hranici katastrů Letkovice a Alexovice na vodním toku Jihlava v ř. km 39,9. Majitelem a provozovatelem je Povodí Moravy, provoz Náměšť nad Oslavou.

 

VD Mohelno

Vodní nádrž se nachází na vodním toku Jihlava v katastrálním území obce Dukovany, ř. km 58,94. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu je vodní dílo zařazeno do I. kategorie (dle vyhlášky č. 471/2001 Sb.).

Aktuální stav hladiny pod nádrží 

Vodní dílo Mohelno bylo uvedeno do provozu v roce 1977. Jedná se o vyrovnávací nádrž VD Dalešice, která slouží k zajištění minimálního průtoku v Jihlavě, pro odběr vody k jaderné elektrárně Dukovany, odběr vody pro závlahy a průmysl pod nádrží, k výrobě elektrické energie a jako protipovodňová ochrana.

Hráz je přímá, betonová gravitační. Pod hrází funguje vodní elektrárna s jednou Kaplanovou turbínou (1,2 MW) a jednou Francisovou turbínou (0,6 MW). Neškodný odtok z nádrže je 40,0 m³/s, minimální odtok je 0,78 m³/s. Zásobní prostor je zároveň retenční ovladatelný, 11,3 mil. m³ se denně přečerpá mezi VD Dalešice a VD Mohelno.

 

VD Dalešice

Vodní nádrž se nachází na vodním toku Jihlava v katastrálním území obce Slavětice, ř. km 65,94. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu je vodní dílo zařazeno do I. kategorie (dle vyhlášky č. 471/2001 Sb.).

Aktuální stav vody v nádrži

Vodní dílo Dalešice bylo uvedeno do provozu v roce 1978. Účelem nádrže je akumulace vody pro jadernou elektrárnu Dukovany (odběr je prováděn z VD Mohelno), dále je to zajištění minimálního průtoku na Jihlavě, odběr vody pro závlahy a průmysl pod VD Mohelno, výroba elektrické energie a protipovodňová ochrana.

Hráz je přímá, kamenitá sypaná se středním jílovým těsněním. Pod hrází funguje vodní elektrárna se 4 reverzními Francisovými turbínami (4 x 112,5 MW). Neškodný odtok z nádrže je 40,0 m³/s, minimální odtok je 0,78 m³/s.

 

VD Mostiště

Vodní nádrž se nachází na vodním toku Oslava v katastrálním území obce Vídeň, ř. km 65,95. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu je vodní dílo zařazeno do I. kategorie (dle vyhlášky č. 471/2001 Sb.).

Aktuální stav vody v nádrži

Vodní dílo Mostiště bylo uvedeno do provozu v roce 1960. Hlavním účelem na začátku úvah o vybudování vodního díla bylo zmírnění povodňových průtoků, avšak v souladu se společenskými potřebami plní dále funkci akumulace vody pro vodárenské odběry, zajištění minimálních průtoků na Oslavě a výroby elektrické energie ve vodní elektrárně Mostiště.

Hráz je sypaná, kamenitá se štíhlým zemním těsněním (těsnící prvek tvoří návodní zemní těsnění ze zhutněných sprašových hlín). Kamenivo na hutněnou kamennou hráz bylo těženo v lomu přímo v prostoru zátopy. Oba líce hráze jsou obloženy kvalitním kamenným zdivem. Výška hráze nade dnem je 28,7 m, délka v koruně hráze 292 m.

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Dolní Kounice

 Vodní díla