Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Obec Dřenice byla postižena povodněmi v březnu roku 2006, v červnu roku 2007, na přelomu února a března roku 2008, dále v srpnu roku 2010, v červnu roku 2013 a naposledy v červnu 2020.
Jarní povodně bývají způsobeny především táním sněhu a případnými srážkami. Naopak letní povodně jsou vyvolány vydatnými (přívalovými) dešti přímo v obci, nebo podobně jako v roce 2010 obrovským srážkovým úhrnem v povodí horního toku Bylanky. Při intenzivních lokálních srážkách je obec ohrožována soustředěným povrchovým odtokem.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Dřenice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

V obci Dřenice nejčastěji povodně zasáhly pouze zahrady, avšak v letech 2010 a 2013 došlo i k zatopení cca 8 rodinných domů, z nichž některé nebylo možné několik týdnů obývat a vyžadovaly vysušení i stavební úpravy. Vybavení domů bylo nenávratně zničeno. Při posledních povodních v červnu 2020 byla využita obecní čerpadla a byly budovány zátarasy z pytlů s pískem.

Povodňová aktivita dne 7. 8. 2010 - Hlášení HZS Chrudim (zkráceno)
,,(...) Jednotka byla následně požádána o pomoc místní obyvatelkou při záchraně jejího domu, který začala zatápět voda z rozvodňujícího se potoku. Bylo povoláno druhé vozidlo z HZS Chrudim. Zároveň byl žádán KOPIS o zajištění pytlů s pískem. Tato žádost byla několikrát urgována, neboť voda postupně zatápěla obytné a hospodářské stavení, sportoviště a hrozilo poškození el. rozvaděče na sloupu VN. Na jejich ochranu nebyly prostředky.
Po dojezdu druhého vozidla byla okamžitě navázána spolupráce s místní samosprávou. Na místě byl přítomen starosta a místostarosta obce. Po poradě byl rozhodnutý další postup: místostarosta zajistil koordinaci a rozdělování přivezených pytlů s pískem a zajištoval udržení pořádku v místě "překladiště" pytlů. Starosta se snažil zajistit další pytle z jiných zdrojů, zajistil občerstvení pro jednotky a zajistil povodňovou hlídku na noční dobu. Přítomné jednotky PO byly na místě nápomocny obyvatelům s dopravou pytlů a tvořením hrází. Neustále byli vyčleněni, připraveni a vybaveni prostředky pro práci ve vodě dva příslušníci pro možný zásah v rozvodněném potoce. Přes KOPIS byl vyžádán dovoz písku, neboť starosta obce zajistil samostatné pytle. Jejich plnění pískem bylo společným úsilím hasičů a obyvatel obce.
V době kulminace hladiny potoka se dařilo chránit od zatopení pouze tři obytné domy. Neustále bylo odčerpáváno velké množství vody, které protékalo vytvořenou netěsnou hrází z pytlů s pískem a dařilo se udržet tyto objekty nezatopené.
V průběhu zásahu byla jednotka požádána obyvatelem z jednoho ze zatopených domů o pomoc při záchraně dvou osob důchodového věku a psa. Příslušníci jim pomohli překonat proud vody na vlek, který byl zapojený za traktor. Ten je odvezl do bezpečí.
V nočních hodinách začala voda klesat. Po průzkumu situace společně se zástupcem starosty obce bylo konstatováno, že další nebezpečí nehrozí. Místo zásahu bylo předáno veliteli JSDHO Přelouč. Zároveň bylo místostarostovi doporučeno připravit postup a koordinovat úklid zatopených objektů, čerpání sklepů a studní po opadnutí vody. Pak se jednotka HZS vrátila na základnu. (...)"