Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Obec Dlouhá Ves bývá zasažena povodněmi opakovaně. Největší škody ovšem napáchala povodeň v letech 2006 a 2016. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Dlouhá ves, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

Povodeň dne 31. března 2006
V dopoledních hodinách došlo vlivem rychlého zvýšení teploty k rychlému tání sněhu. Voda z tajícího sněhu z polí a svahů ztékala do údolí do Dlouhoveského potoka. Voda nestačila potokem odtékat a rozlévala se do okolní zástavby, což mělo za následek zatopení zahrad a poté sklepů, garáží a přízemí rodinných domů. Stejnou příčinou bylo poškození hráze jednoho rybníka. Hrozilo její úplné protržení s následnou záplavou vlnou. Pouze vlivem rychlé reakce a použití těžké techniky se podařilo zabránit vytopení domů pod úrovní hráze.

Povodeň dne 28. května 2016
V 16:00 došlo k bleskové povodni – přívalovým srážkám, které po nasycení travnatých ploch způsobily vytopení nemovitostí v horní části obce. Zde se dá hovořit o splachu z polí a luk. Nemovitosti ve spodní části obce byly zasaženy již zvednutou hladinou Dlouhoveského potoka, k tomuto vlivu se přidával vliv vody přitékající z polí a luk v okolí obce.