Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce Horní Moštěnice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi je obec ohrožena zejména v období jarního tání (únor - březen), obzvlášť pokud je tání kombinováno se srážkami a při letních intenzivních deštích (přívalová povodeň). Obec Horní Moštěnice je ohrožena přívalovou povodní v jihovýchodní části obce.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Horní Moštěnice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

V minulosti byla obec zaplavena několikrát. Z historických povodní lze jmenovat roky 1902, 1910, 1911, 1937. Nejvýznamnější povodeň zasáhla obec v roce 1997. První sklepy byly zatopeny 6. 7., kdy zahájila činnost povodňová komise obce. Moštěnka se vylila z břehů 7. 7. v noci a zatopila úsek mezi bývalým mlýnem a železničním mostem. Výška hladiny Moštěnky postupně vzrostla nad výšku stavidel mlýnského náhonu a došlo také k jeho vylití z břehů. Večer byla zahájena evakuace osob. Postupný pokles hladiny nastal až 8. 7. Během odpoledních hodin se postupně začalo s odčerpáváním vody ze sklepů. Opětovný mírný vzestup hladiny byl na Moštěnce zaznamenán při druhé povodňové vlně 19. 7. Tento vzestup již nezpůsobil vylití Moštěnky z břehů. Celkově bylo zatopeno 86 rodinných domů, 68 sklepů, 17 neobydlených rodinných domů. Došlo k zatopení veřejných prostranství, komunikací a areálů.