Odtokové poměry

Vodní tok Bečva má na území městyse Hustopeče nad Bečvou oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá účinnosti od 31. 03. 2016. Záplavové území je stanoveno pro Q₅, Q₂₀, Q₁₀₀ (č. j. KUOK 6410/2016). Rozsah vymezeného záplavového území je od ř. km 0,00 do ř. km 53,96 (městys Hustopeče n. B. se nachází v úseku ř. km 50,9 až 53,2). Zároveň zůstává v platnosti původní stanovení záplavového území (č. j. KUOK 69026/2014).

Na Loučském potoce není stanovené záplavové území. K vybřežování vody z koryta Loučského potoka může docházet při extrémních nebo dlouhotrvajících srážkách. Rozliv zasahuje území nad silničním mostem na ulici Na Hrázi a území na obou březích kolem potoka Potoční. Další rozliv se utvoří i v zástavbě nad silnicí E442. Níže po toku pod mezinárodní silnicí se voda bude rozlévat na zemědělské pozemky, případně i na silnici.

Mřenka, která protéká místní částí Poruba, se rozlévá i nad zastavěnou částí na zemědělské pozemky, v Porubě jsou ohroženy pouze dvě nemovitosti, ostatní leží mimo přirozené inundační území potoka. Pro tento vodní tok není stanoveno záplavové území.

Vysocký potok - v místní části Vysoká v případě rozvodnění ohrožuje tok jeden objekt. Pro tento vodní tok není stanoveno záplavové území.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území městyse Hustopeče nad Bečvou bylo stanoveno několik míst, které mohou omezovat odtokové poměry a zhoršit tak průběh povodně. Jedná se o mosty a lávky na Mřence a na Loučském potoce. 

Místa omezující odtokové poměry na území městyse Hustopeče nad Bečvou

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území městyse se nachází tři místa, která by mohla být ohrožena přívalovou povodní. Jedná se o lokality na ulici J. V. Choraze, údolí Mřenky a pole severně od intravilánu. Při intenzivních lokálních srážkách jsou totiž některé části městyse ohrožovány splachy na lehce ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na místních komunikacích a k ucpání propustků. Na všech zmíněných lokalitách byly také stanoveny kritické body a jejich povodí. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území městyse Hustopeče nad Bečvou

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. 

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území městyse Hustopeče nad Bečvou metodou kritických bodů

Na území městyse Hustopeče nad Bečvou byly stanoveny tři kritické body:

• Kritický bod 41001834 - údolí Loučského potoka, ř. km 2,12.
• Kritický bod 41001836 - severovýchodní část intravilánu městyse, nedaleko č. p. 166.
• Kritický bod 41005675 - údolí toku Mřenka, ohroženy objekty č. p. 52, 43, 11.

Charakteristika kritických bodů na území městyse Hustopeče nad Bečvou

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území městyse Hustopeče nad Bečvou. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území městyse Hustopeče nad Bečvou

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým Hydrometeorologickým ústavem, se vodní toky na území městyse neřadí mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér mohou toky vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území městyse Hustopeče nad Bečvou

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Vodní díla na území městyse nepředstavují pro intravilán v případě povodní významné riziko. Reálné ohrožení však mohou způsobit zvláštní povodně vyvolané poruchami hrází vodních nádrží Bystřička a Karolinka na vodních tocích nad městysem:

• Vodní dílo Bystřička (objem 0,79 mil. m³, plocha 38 ha, II. kategorie TBD) se nachází na vodním toku Bystřička, cca 25 km od městyse. V případě poruchy hráze kulminace dorazí do profilu Choryně za 3,5 hod., předpokládaný průtok bude 768 m³/s (méně než Q₅₀). Vlastníkem, správcem i provozovatelem nádrže je Povodí Moravy, s. p. 
• Vodní dílo Karolinka (7,65 mil. m³, plocha 50 ha, II. kategorie TBD) se nachází na Stanovnici - přítoku Vsetínské Bečvy), cca 50 km od městyse. V případě poruchy hráze kulminace dorazí do profilu Jarcová za 9,5 hod., průtok bude 440 m³/s (méně než Q₅₀). Než dorazí kulminace k Hustopečím nad Bečvou, bude transformována ještě více (Q₂₀). Vlastníkem, správcem i provozovatelem nádrže je Povodí Moravy, s. p. 

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městyse Hustopeče nad Bečvou

 Vodní díla

---