Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města Hostinné lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u toku Labe, případně Čisté. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí města ohrožována přítokem přívalových vod z okolních svahů. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Hostinné, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

V minulosti bylo město Hostinné povodní ohroženo několikrát a to jak povodní od Labe tak i od Čisté. Nejvyšší riziko povodní je dle historických zkušeností v letním období od června do srpna. V období jarního tání byla poslední povodeň v březnu roku 2000.

Povodeň z 2. června roku 2013 měla v krkonošské a podkrkonošské oblasti lokální charakter. Příčinou povodní v povodí řeky Čisté v roce 2013 byla významná bouřková činnost v Krkonoších (Černá hora 80 mm / 6 h, Luční bouda 51 mm / 6 h). Za výskytem extrémních srážek v této oblasti byla ta skutečnost, že bouřkové buňky, i když nepříliš vertikálně vyvinuté, opakovaně postupovaly přes stejné území a přechodně se intenzita srážek výrazně zvýšila. Realizovaná protipovodňová opatření ve městě Hostinné na toku Čistá jsou dimenzována na průtok stoleté vody, tedy Q₁₀₀ = 70 m³ /s. Tato povodeň svou kulminací značně převyšovala průtok Q₁₀₀. Udává se, že při povodni v roce 2013 činil kulminační průtok 120 m³/s (alternativně až 140 m³/s. Povodeň tak můžeme zhodnotit jako extrémní. Z této povodně je dostupná řada fotografií a videozáznamů dostupných mj. na stránkách města Hostinné.

Nejvyšší zaznamenané vodní stavy hlásného profilu Labská (Labe)

Povodňová vlna v červnu 2013 pro toky Čistá a Luční potok (Studie PPO v povodí Čisté - Envicons 2015)