Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Obec Hradčany byla postižena povodněmi v roce 2005, 2009 a 2020.
Povodeň v roce 2005 (13. března) byla způsobena náhlým oteplením, při kterém se zvýšila hladina vodního toku Lubě. Vodní tok se následně vylil z břehů a zatopil přilehlé pole, zahrady a nemovitosti. Naprosto stejný průběh měla i povodeň o 4 roky později, tj. 18. března 2009. Zatím poslední povodeň postihla obec Hradčany dne 7. června 2020, kdy vlivem přívalových dešťů došlo k rozlití vodního toku Čebínka, který zaplavil přilehlá pole, zahrady a nemovitosti.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Hradčany, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry, avšak jedná se především o povodně způsobené rozlitím vodních toků.
Historické povodně
Povodeň v roce 2005.
Povodeň v roce 2009.
Povodeň v roce 2020.
