Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce Hrabišín lze předpokládat možnost vzniku zejména přívalových povodní vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Hrabišín, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

V historii byla obec Hrabišín nejvýznamněji zasažena povodněmi v červenci roku 1984. V noci z 12. na 13. července obec postihly prudké přívaly deště s krupobitím a během chvíle se voda vylila z koryta vodního toku Loučky. Voda zatopila mnoho dvorů, zahrad, ornou půdu, poničila místní komunikace a mosty. Na některých místech bylo přerušeno elektrické vedení. Největší škody byly způsobeny na obytných domech v povodí vodního toku. Voda a bahno zaplavily obytné místnosti a mnoho lidí se v noci stěhovalo na půdy. Nejvíce postiženou lokalitou v obci byly Loučky, střední části obce a celý dolní konec obce. Některým obyvatelům obce dosahovala voda na pozemku do výše 170 cm a šíře vylité vody až do 130 m.
Škody po povodni byly odstraňovány velice dlouho. Pracovníci státní pojišťovny likvidovali způsobené škody téměř měsíc. Škody na majetku obce, orné půdě a majetku občanů šly do miliónů korun. Povodeň postihla i okolní obce kolem Hrabišína. Jednalo se například o Nový Malín, Šumperk, Bludov, Brníčko a další obce vedoucí k Zábřehu. V Šumperku došlo během povodně i ke ztrátám na životech.

V posledních padesáti letech se Hrabišín potýkal ještě s dalšími povodněmi, a to v letech 1958 a 1966. Nicméně tyto povodně již nedosáhly takové intenzity jako ve zmíněném roce 1984.

V nedávné době byla obec Hrabišín povodněmi zasažena v roce 2008, 2009 a 2010. Jednalo se především o silné přívalové deště, které následně způsobily zvýšení hladiny vodního toku Loučky a zaplavení místních komunikací, sklepů, obytných domů, zahrad a orné půdy. V červnu roku 2009 patřil Hrabišín k nejvíce postiženým obcím na Šumpersku. Během několika málo minut dopadlo na pole umístěné kolem obce několik tisíc litrů vody. Následný splach z orné půdy zanesl do obce velké nánosy bahna. Bahno v obci zavalilo jeden obytný dům a bylo vyplaveno mnoho dalších pozemků. Rozvodněné koryto vodního toku poškodilo i část místní komunikace.