Odtokové poměry

Vodní tok Vltava má na území obce Hradištko oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 70,000 - 91,321, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 6. 9. 2005 (č. j. 77900/2005/OŽP-Bab). 

Vodní tok Sázava má na území obce Hradištko oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 2,500 - 119,117, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 14. 10. 2021 (č. j. 119473/2021/KUSK). 

Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Hydrologický režim území

Pro hodnocení povodňové ochrany v oblasti nelze pominout vliv nádrží celé Vltavské kaskády na transformaci jednotlivých povodní a tím zvýšení ochrany vybudovaných objektů. Je nutné při tom ovšem upozornit, že tento ochranný vliv se projevuje při povodni do hodnoty maximálně Q₁₀. Při výskytu větších povodní jsou manipulace na Vltavské kaskádě prováděny s ohledem na průběh povodňových vln na Sázavě a Berounce tak, aby nedocházelo k souběhu povodňových vln na těchto tocích. Celá Vltavská kaskáda prokazatelně transformuje kulminační průtoky a oddaluje kulminaci.

Také některé vodní nádrže v horním úseku Sázavy a povodí Želivky mají vliv na transformaci jednotlivých povodní a tím zvýšení ochrany sledované oblasti. Tento vliv se však projevuje při povodni do hodnoty maximálně Q₅. Při výskytu větších povodní je tento vliv zanedbatelný.

Letní hydrologický režim

V hydrologickém režimu dolního toku Vltavy a Sázavy byly zejména v posledních desetiletích zaznamenány letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin a letní povodně na menších přítocích z místních dešťů velké intenzity, které se promítají i v nížinných úsecích. Nejvýznamnější povodně tohoto charakteru byly zaznamenány v červenci 1954, 1981 a srpnu 2002.

Regionální deště zasahují velká území, prakticky celé povodí dotčených toků, vyznačují se denními srážkovými úhrny nad 20 mm celoplošně, s výrazným orografickým efektem (vyšší úhrny s nadmořskou výškou), dlouhou dobou trvání (řádově desítky hodin až několik dní). Jejich intenzita je menší než u místních dešťů, ale jejich objem je značný. Regionální doprovázejí oblast tlakové níže, vznikají ve složité oblačnosti ve frontách.

Zvýšené vodní stavy na drobných tocích většinou nepůsobí vážnější potíže, avšak na větších ano. Povodňové vlny se vyvíjejí relativně pomalu a jejich vývoj lze obvykle poměrně dobře předpovídat. Z hlediska možností ochrany před povodněmi představují typ povodně, u které lze provádět operativní opatření ke snížení škod ještě před nástupem povodňové vlny.

Místní deště jsou srážkové epizody krátkého trvání (řádově desítky minut), vysoké intenzity (nad 20 mm za hodinu), zasahující malou plochu, která zpravidla nebývá větší než 50 km². Tyto deště vznikají z ojedinělých místně vyvinutých oblaků typu Cumulus nebo Cumulonimbus. Jejich následky mohou být místně katastrofální, a to dokonce v místech, kde není žádná vodoteč.

Bohužel se nedají téměř vůbec předpovídat, respektive prostorově a časově lokalizovat, maximálně lze monitorovat jejich průběh pomocí meteorologických radarů. Pokud se však nevyskytují přímo na zájmovém území obce, ale v oblastech povodí středních částí toku Sázavy nebo Vltavy, lze postup povodňových vln z nich vzniklých rovněž předpovídat velmi dobře. Nejvýznamnější povodně tohoto charakteru byly zaznamenány v červenci 1981, červnu 1996 a srpnu 2002.

Zimní hydrologický režim

Tání sněhu s deštěm je zimní obdobou povodní z regionálních dešťů, kterými je také doprovázeno. Intenzita deště bývá zpravidla menší než v létě, avšak v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou teplý vítr, promrzlá půda a prakticky nulová evapotranspirace bývají následky obdobné. Tyto povodně bývají často zpočátku doprovázeny ledochody. Nejvýznamnější povodně tohoto charakteru byly zaznamenány v prosinci roku 1993 a v lednu roku 2003.

Ledové povodně vznikají většinou při nízkých průtocích. Často k jejich vzniku přispívá činnost člověka, respektive provoz MVE, kdy i drobné změny průtoku vedou k porušení vytvořené ledové celiny v jezových zdržích, která se rozláme, kolmo naskládá a vytvoří ledové bariéry, které pak vzdouvají vodu. Mohou tak vzniknout lokální problémy.

Ledové jevy na Vltavě se vlivem odtoku spodní tedy teplejší vody z Vltavské kaskády téměr nevyskytují. Nebezpečí ledových jevů je znatelně vyšší na Sázavě v místě konce vzdutí VD Vrané, tedy v lokalitě místní části Pikovice.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území obce Hradištko bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry, z nichž nejkritičtější je:

• Propustek v Pikovicích - ulice Ke Stezce 

Více viz Přirozená povodeň - Historické povodně. 

Místa omezující odtokové poměry na území obce Hradištko

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce Hradištko bylo identifikováno jedno místo, které je ohroženo přívalovou povodní. Jedná se o lokalitu Pikovice - ulice Ke Stezce, kde v minulosti došlo ke stržení přilehlé cesty. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Hradištko

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro území ČR v měřítku 1: 500 000.

Na území obce Hradištko nebyl stanoven žádný kritický bod.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Hradištko. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Hradištko

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří Sázava ve správním území obce Hradištko mezi kritické. Jedná se o úsek Hradištko pod Medníkem - Pikovice. Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území obce Hradištko

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Na území obce Hradištko se nenachází žádná vodní díla I. až III. kategorie z hlediska TBD. V jihovýchodí části Hradištka se nachází Pivovarský rybník. Na této vodní nádrži dochází poměrně často k rozvodnění při intenzivnějších srážkách. Níže na Vltavě se pak nachází významná vodní díla I. kategorie z hlediska TBD - vodní díla Vltavské kaskády, která mohou v obci vyvolat zvláštní povodeň. 

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Hradištko

 Vodní díla