Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Obec Jasenná byla zasažena povodněmi v letech 1939, 2002, 2010, 2011, 2014 a 2019. Pro samotnou obec Jasenná jsou nejnebezpečnější přívalové srážky, které způsobují nárůst hladiny vodních toků a jejich následné vylití z koryt. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období.  Na území obce lze v současnosti předpokládat možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, ovšem s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Jasenná, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

 Historické povodně

Povodeň 21. června 1939
V důsledku silné bouřkové činnosti došlo k zaplavení části obce a rozvodnění vodních toků v obci. Během povodně bylo odplaveno 5 domů, 1 komora, 5 chlévů, 5 vepřinců, 19 stodol, 21 kůlen, 2 pálenice, 1 vodní stav a 8 menších kůlen. Poškozeno bylo dalších 25 domů, 14 chlévů a 12 stodol. Tou největší ztrátou pro obec však bylo utonutí 3 chlapců. Obec se z této povodně vzpamatovávala dlouhou dobu, například evangelický kostel byl opraven až v letech 1951-1952.

Povodeň 2010
Při povodních roku 2010 byl 2. června na toku Lutoninka naměřen historicky 2. nejvyšší průtok za dobu pozorovaní, konkrétně 39,8 m³.s^-1. Tento průtok by se dal kategorizovat jako 10-letý až 20-letý. Po povodních byly odhadované náklady na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí na území obce na 750 tis. Kč.

Další vysoké průtoky byly naměřeny na toku Lutoninka při povodních 1997. Dne 8. července byl na toku naměřen historicky nejvyšší průtok, 59,1 m³.s^-1 rovnající se zhruba 50-letému průtoku. Dále pak při povodni 2006 byl naměřen 27. března třetí nejvyšší průtok, 24 m³.s^-1, což se rovná zhruba 5-letému až 10-letému průtoku.

Povodeň 22. května 2019
Po extrémním srážkovém úhrnu došlo v obci k utržení svahu nad silnicí první třídy a k poškození místní komunikace, která je jedinou přístupovou cestou k odlehlým usedlostem. Oprava místní komunikace a řešení sesuvu svahu bylo odhadováno na 6 mil. Kč.