Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města Jevíčka lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Jevíčka, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

V červenci roku 2009 postihly město Jevíčko záplavy. Dne 15. července začalo ve městě pršet a během krátké doby spadlo podle odborníků 57 mm srážek na jeden metr čtvereční. To je padesát sedm litrů na metr čtvereční. Nejdříve byla zaplněna Žlíbecká nádrž a když se voda přelila, vyplavila dvě ulice a natekla do dvou domů. Škody způsobil rozvodněný Žlíbecký potok. Před průtrží mračen měl hloubku necelého půl metru, při dešti hladina vody stoupla na 1,5 m. Nad naším územím převládalo chladné a vlhké severovýchodní proudění, přičemž nad jihovýchodní Evropou se nacházela tlaková výše. Před brázdou nižšího tlaku, ve vyšších hladinách troposféry, se vytvářel pás přeháněk, který pozvolna postupoval na západ. Přeháňky a bouřky se tedy vytvářely podél čáry konvergence nad východní Moravou a Slezskem. Právě orientace proudění (paralelně s čárou konvergence) způsobila tzv. train effect (extrémní srážkové úhrny vznikají při liniovém seskupení bouřek a jejich následnému opakovanému postupu přes totéž území).

Na začátku června 2010 byla situace obdobná. Obyvatelé připravovali hráze z písku v oblastech, kde v roce minulém voda páchala škody. Půda byla ale v tuto dobu podmáčená a nedokázala zachytit tolik vody. V areálu jedné ze soukromých firem vytvořila voda lagunu, ve které zůstalo uvězněno auto. V okolí Jevíčka spadlo v květnu 240 % srážek. Běžně zde průměrně naprší kolem 60 mm. Tuto situaci dokládají i fotky z povodní níže.