Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území městyse Jince, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Největší historické povodně na území správního obvodu Jince:

• Povodeň 10.7.1916 - Povodeň z přívalových dešťů. Zatopeny byly zejména dolní Jince, poškozena železniční trať, dřevěné hradby, všechny cesty a zaplavila sklepy domů.
• Povodeň 4.7.1918 - Povodeň z přívalových dešťů rozvodnila zejména Pstruhový potok. Povodňová vlna strhla všechny lávky a zničila jez nad dvorem. Potok unášel značné množství splavenin (nános kamení pod mostem až 1 m).
• Povodeň 16. 5. 1929 - Povodeň z přívalových dešťů rozvodnila tok Pstruhového potoka.
• Povodeň 12.3.1947 - Jarní povodeň z tání sněhu. Mezi mostem v Rejkovicích a Chramostovým mlýnem se vytvořily ledové zácpy, které bylo nutno odpálit.
• Povodeň 3. - 11. 8.1983 - Povodeň z přívalových dešťů rozvodnila zejména Pstruhový potok, který zaplavil Jince od koupaliště až po náměstí s výškou vody 40 - 60 cm. Voda zaplavila více než 150 objektů a poničila železniční trať i stanici, regulaci i jezy Pstruhového potoka. V části Slavíkova parku v Jincích se vlivem podmáčení sesunula. Rybníky Čarda a Pecovák se přeplnily vodou.
• Povodeň 28.5.2006 - Povodeň z přívalového deště na Litavce měla velmi rychlý nástup povodňové vlny (během 2 hodin vzestup hladiny téměř o 1 metr), který nestihla zaznamenat ani hydrologická služba. Voda zaplavila pozemky v blízkosti toku a částečně také 4 rodinné domy.