Odtokové poměry

Vodní tok Smutná má na území města Jistebnice oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 48,176, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihočeského kraje a nabývá platnosti od 14. 3. 2007 (č. j. KUJCK 20039/2006 OZZL/3/Zah). 

Vodní tok Sedlecký potok má na území města Jistebnice oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 22,3 - 24,500, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihočeského kraje a nabývá platnosti od 30. 1. 2014 (č. j. KUJCK 69412/2013 OZZL/7/Hav). 

Vodní tok Vlásenický potok má na území města Jistebnice oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 12,464, které bylo vyhlášené Městským úřadem Tábor a nabývá platnosti od 21. 6. 2019 (č. j. METAB 27997/2019/OŽP/Kr). 

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Smutné, Sedleckého potoka, Vlásenického potoka a Mlýnského potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území města Jistebnice bylo stanoveno několik míst, která můžou omezovat odtokové poměry, jedná se o lávky, mosty a propustky. Povodňovou situaci také mohou zhoršit nekapacitní bezpečnostní přelivy vodních děl, vpustě do zatrubnění a kanalizace. Nejvíce kritická jsou místa v zastavěné části města.  

Místa omezující odtokové poměry na území města Jistebnice

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Jistebnice bylo stanoveno několik míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Největší problém přívalové povodně způsobují v k. ú. Jistebnice, Drahnětice, Meziříčí, Božejovice, Padařov, Orlov u Jistebnice, Makov u Jistebnice a Svoříž. Jisté riziko také hrozí v blízkosti vodního díla Kaplice. 

Při přívalové povodni mohou být ohroženy tyto nemovitosti:

• Intravilán k. ú. Jistebnice je ohrožován téměř ze všech směrů a při povodni mohou být zaplaveny č. p. 230, 232, 184, 182 a 181 na ulici Sedlecké.
• V Božejovicích bývají při povodni ohroženy č. p. 23, 24, 6, 9, 15 a v lokalitě Božejovice u nádraží by mohly být zaplaveny č. p. 62, 54, 55. 
• V k. ú. Třemešná bývají ohroženy č. p. 16 a 36.
• V k. ú. Makov bývají zaplaveny č. p. 5, 7, 19, 23, 17, 16, 14 a 21.
• Při intenzivních přívalových deštích hrozí riziko zaplavení i č. p. 18, 20 a 21 v k. ú. Orlov u Jistebnice. 
• V k. ú. Padařov mohou být ohroženy č. ev. 501, 502, 601 a č. p. 55, 12, 27.

Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Jistebnice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (více než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (více než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (více než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Jistebnice metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území města Jistebnice

Na území města Jistebnice bylo stanoveno osm kritických bodů:

• Kritický bod 10600235 - k. ú. Jistebnice, v blízkosti vodního díla Chadimák
• Kritický bod 10600725 - k. ú. Božejovice, nad č. p. 40
• Kritický bod 10600180 - k. ú. Svoříž, komunikace mezi č. p. 19 a 17
• Kritický bod 10600811 - na jihu k. ú. Drahnětice nedaleko komunikace II. třídy
• Kritický bod 10600238 - k. ú. Jistebnice, Pivovarský rybník
• Kritický bod 10600491 - SZ k. ú. Makov, v blízkosti Makovského potoka
• Kritický bod 10600811 - k. ú. Vlásenice u Makova, Pivovarský ryb
• Kritický bod 10604636 - místní část Třemešná, nebeská vodní nádrž v intravilánu u č. p. 8

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Jistebnice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území města Jistebnice

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Jistebnice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Jistebnice

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Na území města Jistebnice se nachází více než 60 vodních děl. Mezi nejvýznamnější patří Kaplice, Obecní rybník, Nový rybník, Třtinovatý rybník a Chadimák. Významná vodní díla mají také stanoveny kategorie TBD. 

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Jistebnice

 Vodní díla