Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území SO ORP Kaplice se povodně vyskytují poměrně pravidelně. Záznamy o rozsáhlých povodních a jimi způsobených škodách nalezneme už v historických záznamech, kde je například zmiňována povodeň z roku 1888, 1890, 1925, 1954. Z nedávné minulosti způsobila největší škody na území SO ORP povodeň v roce 2002 (viz níže). Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Kaplice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

Na území SO ORP Kaplice se povodně vyskytují poměrně pravidelně. Záznamy o rozsáhlých povodních a jimi způsobených škodách nalezneme už v historických záznamech, kde je například zmiňována povodeň z roku 1888, 1890, 1925, 1954. Z nedávné minulosti způsobila největší škody na území SO ORP povodeň v roce 2002, kdy například ve městě Kaplice průtoky dosahovaly zhruba úrovně 200-500 leté vody, kulminační průtok dosáhnul 260 m³/s. V Pořešíně průtoky dosáhly úrovně 500-1000 leté vody s kulminačním průtokem 435 m³/s.          

Při povodních v srpnu 2002 byla protržena Soběnovská přehrada, která zvětšila průtok Černé, což mělo za následek výrazné zpomalení odtoku Malše z města. Následně došlo k protržení Pytlového potoka, vznikla přívalová vlna, která ještě více zvýšila průtok Malše a její rozlití do polí a za městem. Vyčíslená škoda ke konci srpna 2002 dosáhla 71 mil. Kč. Povodňové stavy nastaly např. v letech 2007, 2009.