Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce Karlovice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi je obec Karlovice ohrožena zejména v období jarního tání (únor - březen), zejména pokud je tání kombinováno se srážkami a při letních, několik dní trvajících, intenzivních deštích.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Karlovice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Povodeň v červenci 1997
Obec Karlovice byla postižena povodněmi 4. – 9. července 1997. Povodeň byla způsobena dlouhotrvajícím deštěm s vysokým úhrnem srážek. Došlo k výraznému a velmi nebezpečnému vybřežení vodních toků Opava a Kobylí potok. Voda s sebou brala vše, co jí stálo v cestě, včetně několika rodinných domů a jednoho z mostů v obci. Množství obyvatel muselo být evakuováno. Poškozeno bylo velké množství jak obecního, tak i soukromého majetku spolu s historickými objekty a vzdělávacími zařízeními v obci. Povodně si bohužel vyžádali i tragické ztráty na životech. Několik domů muselo být v důsledku povodní zdemolováno (např. č. p. 10, 11, 55, 80, 108, 109, 113, 169, 341, 9, 81, 111, 114, 115).

Povodňová aktivita ve dnech 04. 07. - 9. 07. 1997 (z kroniky obce Karlovice, upraveno)
Obec Karlovice postihla jedna z největších povodní za celou historii obce. Od začátku července v celé oblasti severní Moravy padaly vydatné srážky. V Karlovicích za tu dobu spadlo rekordních 320,4 mm srážek. Půda byla nasycena vodou, a tak všechna voda šla do vodotečí, které nestačily vodu pojmout, a tak došlo k vylití vody z koryt a zaplavení celého údolí obce Karlovice. Řeka si vytvářela koryta tam, kde to nikdo nečekal. Nová řečiště obec rozdělila na několik zcela nepřístupných částí. Neuvěřitelně dravá voda ničila vše, co ji stálo v cestě. Zničila mosty, cesty, železniční trať, ničila domy, hospodářské budovy, sloupy el. vedení a bohužel si vybrala i tu nejkrutější daň, lidký život.

"Písemná zpráva povodňové aktivity z kroniky obce Karlovice ve dnech 06. 07. - 9. 07. 1997 (upravená):
Dne 06. 07. v 7 hodin ráno byl stav vody na vodoměru v Zadní Vsi 1,70 m. Následně byli uvedeni v činnost dobrovolní hasiči a povodňová komise. V 8:40 vzniká nebezpečí vylití vody z koryta a je vyhlášen třetí stupeň povodňové aktivity. Následuje spojení s okresním povodňovým štábem. V 10 hodin je evakuována škola a rodina Machalových. V 10:40 již nelze situaci zvládnout vlastními silami. Je vyhlášen poplach jednotky JSDH Vrbno pod Pradědem, která dále pomáhala při evakuaci postižených. Ve 13:35 bylo přerušeno telefonní spojení. Mezi 16. a 17. hodinou přistála v obci první helikoptéra a odletěla s těhotnou ženou do porodnice. V 18 hodin byla situace v obci následující: obec byla bez elektřiny, byla protržená hráz na dolním toku Opavy a zalito celé spodní údolí (Nováčkovi, Svrčkovi, Kojovi, Kalužíková, Kociánovi, Pavézkovi, Tomanovi). V 19 hodin byla kompletně odříznuta Zadní Ves a probíhala její kompletní evakuace profesionálními hasiči z Bruntálu a speciální jednotkou záchranářů. 2 záchranáři při záchraně uvízli a noc přečkali u paní Obšivačové. Dále bylo evakuováno 70 skautů utábořených v Pochni a zajišťovalo se ubytování a stravování pro ty, kteří museli své domovy opustit.
Dne 07. 07. v 0:30 proběhla evakuace manželů Ondrových. Po celou noc měli hasiči službu a veškeré spojení bylo jen pomocí jejich vysílačky. V 1 hodinu ráno bylo poprvé navázáno telefonní spojení eurotelem s krizovým štábem v Bruntále. Eurotel zapůjčil pan Tomáš Urbánek. V 6 hodin ráno probíhala další evakuace celé ulice u Řezáče. Obec byla totálně odříznuta od okolí a Kobylí potok (Kobylka) zatopil celé údolí směrem do Holčovic. Hlavní most vydržel, ale řečiště bylo vedle mostu. Po 8. hodině ráno voda podemílala břehy pod rodinnými domky. Proběhly tedy další evakuace manželů Kociánových, Hubených, Šichových a Rudolfových. Evakuace byla možná jen za pomoci helikoptér. Po poledni proběhla první dodávka pitné vody a potravin pomocí helikoptér. Zásobování Zadní Vsi probíhalo pomocí lesního kolového traktoru po lesních cestách. Doktor Procházka ordinoval ve své chatě. Pomocí elektrocentrály byla napojena pekárna, kde se ihned začal péct chléb. Obec žádá o pomoc pro nedostatek potravin, svíček, plynových bomb apod. Ve 13 hodin je odplaven dům manželů Ondrákových. Po celé odpoledne provádějí záchranářské práce hasičské sbory z Vrbna, Bruntálu a místní hasiči. O půlnoci se schází povodňová komise se zástupci nasazených jednotek a hodnotí stav.
Dne 08. 07. v 7 hodin ráno probíhá evakuace 300 dětí z dětského tábora do školy. V 8 hodin byly z prodejny jednoty vybrány oplatky a základní potraviny. Během dne byly odplaveny domy manželů Blahušových, Rudolfových, Řezáčových, Kociánových, Kristýnkových a Šimončíkových. Dále pak dřevěná vila městského úřadu Vrbno, dům paní Barnertové, dům paní Soukupové, dům se stájemi státních lesů a byl silně narušen obytný dům č. p. 109. Odnesena byla i ocelová lávka u Kociánů a byl silně narušen most směrem na Pocheňské louky. Během odpoledne byly za použití helikoptér evakuovány rodiny Simonových, Černotových, Tomanových, Hrčkových a Toškových. V 18 hodin byla nalezena utonulá paní Barnertová. Následně se našlo první spojení po lesních cestách do Bruntálu. Spojení bylo jen pro hasiče a pro přísun potravin. Tento den byl vrcholem hrůz, které nás postihly. Situace se měnila každou hodinu. Voda v tento den stoupla o 5 metrů a vytvářela si koryta o 50 až 100 metrů jinde, hlavně v Zadní Vsi, kde zaplavila celé údolí. V podvečer začala záplavová vlna opadat. Záchranné jednotky našly přístupovou cestu do odříznuté části obce a začali zásobovat pitnou vodou, potravinami a léky.
Povodeň postihla i školu. Byly zatopeny suterénní prostory, kde byly dílny, sklady učebnic a školních výukových potřeb, uhelna a kotelna. I přes to škola poskytla nouzové ubytování pro letní tábory, které musely tábořiště opustit. Dne 06. 07. bylo hasičskými vozy převezeno z Pocheňských luk 56 dětí. dne 07. 07. začala evakuace táborů Meopty Přerov, skautský tábor, z Pochně a tábor z údolí od Jelení. To se již provádělo vrtulníky. Ve škole bylo kolem 380 dětí, které byly dne 08. 07. vrtulníky převáženy do Bruntálu. Po opadnutí vody bylo zjištěno, že opěrné zdi i oplocení byly zničeny, byla poškozena venkovní dlažba, zničena čistička odpadních vod a ucpaná veškerá kanalizace.