Charakteristika zájmového území
Statutární město Karviná leží na východě Moravskoslezského kraje a spadá do stejnojmenného správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP). Krajské město Ostrava je vzdáleno 18 km východně. K 1. 1. 2022 je ve statutárním městě Karviné evidováno 49 881 obyvatel. Katastrální území leží v průměrné nadmořské výšce 221 m o celkové rozloze 5 752,1 ha. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Olše, která protéká katastrem města severozápadním směrem. Významným vodním tokem je rovněž Stonávka, jež se vlévá do Olše v oblasti Sovinec. Karviná leží na území historického Těšínského Slezska. Moderní Karviná však vznikla v roce 1949 sloučením města Fryštátu, původní Karviné, Darkova, Ráje a Starého Města. V současnosti se Karviná člení na devět částí města - Karviná 1 až Karviná 9. Místní pojmenování jednotlivých části je Fryštát (jižní centrum), Doly (západ katastru), Lázně Darkov (jih), Ráj (jihovýchod), Staré Město, Nové Město, Mizerov (centrum), Hranice (severovýchod) a Louky nad Olší (jižní cíp). Na území města se nachází přírodní památka Karviná - rybníky o rozloze 9,3 ha. Jedná se o plochu několika rybníků, kde hlavním předmětem ochrany je Páchník hnědý.
První písemná zmínka o městu se objevila v roce 1268. Městem se stal Fryštát roku 1327. Zásadní obrat v rozvoji města a celé zdejší oblasti znamenal nález černého uhlí ve 2. polovině 18. století a počátkem 20. století již byla Karviná svým ekonomickým potenciálem významnou obcí v rámci celého Rakousko-Uherska. Jako pozůstatek těžby uhlí se na území města nachází několik poddolovaných lokalit. Za symbol těžby v Karviné se dá považovat kostel sv. Petra z Alkantary, který je v důsledku poddolování silně nakloněn (6,8° od kolmé osy) a oproti původnímu stanovišti zde došlo k poklesu o 34 metrů.
Území statutárního města Karviné
Geologické a geomorfologické charakteristiky
Území města ovlivnilo alpské vrásnění ve starších třetihorách. Najdeme zde vápnité jíly, podřízeně písky, štěrky a kvartérní sedimenty (štěrky, písky a hlíny). Co se týká půdních typů, tak v okolí řeky Olše převládá modální fluvizem se substrátem nivního sedimentu bezkarbonátového. V centru Karviné rozlišujeme půdní typ urbánní antropozemě. Okolí rybníků na severu Karviné je pokryto půdním typem fluvické gleje. Zbytek území pokrývají z většiny luvizemě.
Z geomorfologického hlediska spadá území správního obvodu do provincie Západních Karpat, oblasti Severních vněkarpatských sníženin, celku i podcelku Ostravské pánve. To je plochá pahorkatina o rozloze 483 km², střední výškou 244 metrů a středním sklonem 1° 38´. Ostravská pánev vznikla poklesem Českého masivu při podsouvání pod Karpaty. Osu této pánve tvoří široká niva řeky Odry, která v pánvi přijímá ze severozápadu řeku Opavu a z jihu Ostravici a Olši. Je vyplněná různě mocnými souvrstvími mořských třetihorních sedimentů a čtvrtohorních glacigenních, fluviálních i eolických usazenin. Karbonské sedimenty v podloží obsahují sloje černého uhlí, které se v pánvi těží. Povrch zejména v okolí centra Karviné je značně změněn zástavbou a hornickou a průmyslovou činností.
Statutární město Karviná svým centrem zasahuje geomorfologický okrsek Karvinské plošiny. Okolí karvinských rybníků na západě leží v okrsku Ostravské nivy. Východ katastru města potom leží v Orlovské plošině. Tato plochá pahorkatina je tvořena glacigenními štěrky, písky, hlínou v nadloží uhlonosného karbonu. To vše je překryto vrstvou sprašových hlín. Orlovská akumulační plošina je rozčleněná procesy periglaciální a humidní destrukce. Najdeme zde asymetrická údolí, sesuvy či strže. Orlovská plošina leží ve čtvrtém vegetačním stupni s převážně nepůvodními smrkovými porosty, místy porostlá borovicí či dubem. Jižní výběžek katastru statutárního města Karviné se potom postupně zvedá do okrsku Hornožukovské pahorkatiny. Tato pahorkatina je tvořena převážně flyši s převahou jílovců. Převažujícím pokryvem jsou smrkové porosty.
Nadmořská výška reliéfu města Karviné
Sklonitost reliéfu na území města Karviné
Charakteristický geologický vývoj oblasti, při kterém docházelo ke vzniku černouhelných slují, hrál a hraje významnou roli ve využití krajiny a její modelaci. Intenzivní těžba zde měla za následek výrazné změny charakteru povrchu, ať už se jedná o tvary konstruktivní (haldy) či destruktivní (povrchové elevace). Zvláště druhé jmenované představují z hlediska povodňové problematiky významný prvek. Tyto poklesové pánve bývají často zaplavovány podzemní vodou, která však může být kontaminována těžkými kovy z důlních děl, takže při povodni může dojít k jejich rozlití do širokého okolí, na druhou stranu ale tyto sníženiny mohou fungovat jako přirozené retenční prostory, pro zmírnění průběhu povodňové vlny. Také v případě navrhování protipovodňových opatření (či prakticky jakýchkoliv stavebních aktivit) představují tyto poklesy velký problém. Výstavba hrází, či dalších prvků, musí brát na tento jev ohled a vzhledem k tomuto faktu musí být dostatečně naddimenzovaná, aby v průběhu dalších poklesů zcela neztratila na významu.
Struktura půdního fondu
Celková rozloha řešeného území činí 5 752,1 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako ostatní plochy (42,8 %). Dále pak lesní (16,9 %) a orná půda (14,6 %), vodní plochy (10,7 %) a zahrady (6,5 %). Zbytek plochy území tvoří zejména zastavěné plochy (4,9 %) a trvalé travní porosty (3,5 %). Sady se rozkládají pouze na 0,1 % území.
Využití pozemků ve městě Karviné (dle ČSÚ k 31. 12. 2021)
Druh pozemku | Plocha | Zastoupení |
Orná půda | 841,4 ha | 14,6 % |
Zahrady | 372,6 ha | 6,5 % |
Sady | 5,2 ha | 0,1 % |
Trvalé travní porosty | 198,8 ha | 3,5 % |
Lesní půda | 974,1 ha | 16,9 % |
Vodní plochy | 614,6 ha | 10,7 % |
Zastavěné plochy | 281,7 ha | 4,9 % |
Ostatní plochy | 2 463,7 ha | 42,8 % |
Celková výměra k. ú. | 5 752,1 ha | 100,0 % |
Klimatické charakteristiky
Na území statutárního města Karviné je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) v rozmezí 8,1 - 9 °C. Průměrný roční srážkový úhrn se pohybuje v intervalu 701 - 800 mm.
Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961 - 2000) spadá území statutárního města Karviné do mírně teplé klimatické oblasti MT10.
Oblast MT10 se vyznačuje létem dlouhým, teplým, mírně suchým. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky.
Charakteristika vybrané klimatické oblasti MT10
Charakteristika | MT10 |
Počet letních dnů | 40 - 50 |
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více | 140 - 160 |
Počet mrazových dnů | 110 - 130 |
Počet ledových dnů | 30 - 40 |
Průměrná teplota v lednu [°C] | -2 - (-3) |
Průměrná teplota v červenci [°C] | 17 - 18 |
Průměrná teplota v dubnu [°C] | 7 - 8 |
Průměrná teplota v říjnu [°C] | 7 - 8 |
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 100 - 120 |
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 400 - 450 |
Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 200 - 250 |
Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 50 - 60 |
Počet zamračených dnů | 120 - 150 |
Počet jasných dnů | 40 - 50 |