Povodňový plán obce Kateřinice



Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Dle historických záznamů, které obce dochovala, se povodeň vyskytla 30. července 1980, další 6. července 1997. V posledních letech se povodeň vyskytla v letech 2008, 2012, 2015, 2016, 2017 a 2019. Nejčastějšími příčinami povodní v obci Kateřinice jsou náhlé přívalové deště o velké intenzitě, které jsou doprovázeny silnými splachy z polí a lesů. Vlivem rozlivu vodního toku Kateřinka a dalších toků v obci, dochází ke zrychlenému odtoku a následnému vybřežení na místní komunikace. Během povodní často dochází k poškození obecních komunikací, mostků a soukromých i veřejných budov či průmyslových areálů. 
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Kateřinice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

 

Historické povodně

Zápisy z mimořádných povodňových prohlídek po přívalových povodních 13.–14. června 2012
Lávka pro pěší "U fotbalového hřiště"
  • bylo třeba zhodnotit její fyzický stav a vyčíslit náklady na opravu po přívalových deštích
  • poškození lávky v minulých letech bylo vždy sanováno
  • bylo zjištěno, že pravobřežní opěra je podemletá - při zvýšených stavech na toku je ohrožena stabilita lávky
  • dále se zjistilo, že vodorovná konstrukce je rezavá a deformovaná účinkem vody - únosností nevyhovuje potřebám provozu
  • celkové hodnocení: vodorovná konstrukce - VELMI ŠPATNÝ STAV, spodní stavba - HAVARIJNÍ

Místní komunikace "K Trampotům - V potůčku"

  • bylo třeba zhodnotit fyzický stav a vyčíslit náklady na opravu po přívalových deštích
  • bylo zjištěno, že komunikace je vystavena negativnímu vlivu vody, hlavně stékáním z přilehlého svahu
  • vozovka je podmáčená, zároveň voda při vydatných deštích přitéká na stavební pozemek ležící pod komunikací
  • nepříznivý vliv vody se projevil hlavně v období povodňových dešťů
Povodeň 29. března 2015
Dle zápisu o úhrnu srážek od ČHMÚ Ostrava po povodni byl na stanici Hošťálková zaznamenán denní úhrn srážek 31,0 mm. Jednalo se o vysoký úhrn srážek (denní srážka nad 30 mm je hodnocena jako nebezpečný meteorologický jev).
Zápisy z mimořádných povodňových prohlídek po přívalových povodních 29. března 2015
Místní komunikace v úseku "Liďákovi - Zubíkovi"
  • komunikace je na mnoha místech prosedlá, má rozpraskaný a vydrolený povrch
  • povrch je vymletý stékající vodou
  • v dolní části vozovky došlo k úplnému odplavení stávajícího kamenného opevnění násypu komunikace včetně části skladby vozovky

Místní komunikace v úseku "Nad Mráčkem - Bartoň"

  • komunikace je na mnoha místech prosedlá, má rozpraskaný a vydrolený povrch
  • povrch je vymletý stékající vodou
  • v dolní části vozovky je komunikace a násyp silničního tělesa vymílán vodou z koryta toku
  • ve spodní části komunikace v délce přibližně 50 m je břeh nad silnicí zpevněn betonovou zatravňovací tvárnicí - ta je sesunutá do vozovky
Povodeň 31. července 2016
Dle zápisu o úhrnu srážek od ČHMÚ Ostrava po povodni byl na stanici Hošťálková zaznamenán velmi silný déšť v době od 16:00 do 16:00 s úhrnem 21,5 mm, jehož intenzita měla dle hodnocení přívalových dešťů podle Wüssova charakter katastrofálního lijavce.
Zaznamenaný denní úhrn srážek 74,5 mm je hodnocen podle Spechta jako mimořádně silný déletrvající déšť
Zápisy z mimořádných povodňových prohlídek po přívalových povodních 31. července 2016
Místní komunikace v úseku "Pod Chladnou"
  • komunikace je na mnoha místech prosedlá, má rozpraskaný a vydrolený povrch
  • ve vozovce jsou vyjeté koleje
  • povrch je vymletý stékající vodou

Místní komunikace v úseku "Potůček k Valůškům"

  • komunikace je na mnoha místech prosedlá, má rozpraskaný a vydrolený povrch
  • ve vozovce jsou lokální výtluky
  • povrch vozovky je vymletý stékající vodou
  • odvodňovací rigoly podél komunikace jsou zaneseny
Povodeň 27. a 28. dubna 2017
Dle zápisu o úhrnu srážek od ČHMÚ Ostrava po povodni byl na stanici Hošťálková dne 27. dubna zaznamenán občasný déšť od 01:00 do 11:20 a pak déšť od 19:30 do 23:59 s denním úhrnem srážek 32,8 mm. Jednalo se o vysoký úhrn srážek (denní srážka nad 30 mm je hodnocena jako nebezpečný meteorologický jev).
Dne 28. dubna byl zaznamenán déšť v době od 0:00 do 21:00 a smíšená srážka od 21:00 do 22:45. Denní úhrn srážek byl 14,3 mm.
Povodeň 22. května 2019
Dle zápisu o úhrnu srážek od ČHMÚ Ostrava po povodni byl na stanici Kateřinice - Ojičná zaznamenán silný až velmi silný déšť s denním úhrnem srážek ve výši 47,7 mm. Jednalo se o vysoký úhrn srážek (denní srážka nad 30 mm je hodnocena jako nebezpečný meteorologický jev).