Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Obec Kobylí byla nejvýznamněji zasažena povodněmi v roce 1995, kde byla povodeň zaznamenána třikrát v průběhu jednoho měsíce. Naposledy byla obec zasažena povodní v roce 2012. K povodni došlo v důsledku lokálního přívalového deště, který způsobil splachy z okolních svahů. Proud vody napáchal škody na komunikacích, ale také na majetku obce i občanů.  

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Kobylí, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

Zkrácený zpravodaj Kobylí dědina z roku 1995 "31. květen, 9. a 21. června 1995 v Kobylí"
31. května kolem 22 hodiny se přehnala přes Kobylí bouřka, během které napadlo 50 mm³ srážek během hodiny. Během bouřky padaly i kroupy. 
17. hodina 9. června se od Novomlýnských nádrží za horizontem Panského lesa a Lácarů táhly černé mraky. Po 19. hodině bylo po všem, kdy během hodiny a půl spadlo 108 mm srážek. Každý jenom s hrůzou hleděl na spoustu vody, která se stále s neztenčenou silou valila dolů obcí a které stále přibývalo. Kanalizace měla opačnou funkci. Místo aby vodu odváděla, přiváděla ji z přeplněných obecních příkopů až do domů. Přívaly vody donutily Trkmanku, aby změnila směr toku od mlýna k Brumovicím. Během povodně zmizely dlažební kostky z poloviny silnice a všechny domy v dolní části obce od silnice až po koleje byly zaplaveny. 
Ve středu 21. června opět došla bouřka. Za krátkou dobu spadlo nečekané množství vody a to 23 mm během cca 20 min. Promáčená zemina odmítala další vodu a byla splavena do obce. Při této bouřce vznikly největší škody na ornici, polích a polních cestách. Na 30. června byla svolána havarijní komise, složená ze 16 členů zástupců organizací a firem včetně okresního úřadu, za účelem zjištění škod a jejich odstranění. Posuzovala škody, které nespadají do pojištění některých pojišťoven. Škody se odhadují na cca 11 milionů korun.  

Písemný záznam z roku 2012
Dne 15. 6. 2012 se opět pořádně rozpršelo. Tentokrát se největší intenzita deště projevila v severozápadní části katastru obce. To je v lokalitě od bývalého komunálu směrem do lesa. Při intenzivním dešti spadlo 58 mm vody, tj. 58 litrů na metr čtvereční v průběhu cca půl hodiny. Takto intenzivní přívalové srážky vytvořily přívalovou vlnu, kterou byla nejvíce zasažena ulice Sokolská. Přívalová voda se dle poskytnutých fotografií rozlila po celé šířce silnice, došlo k zaplavení některých sklepů a k poškození břehu Trkmanky. Po odpadnutí se prakticky okamžitě rozvířila debata, kdo za to může. Celé povodí tj. oblast, do které voda stéká, měří cca 258 hektarů a sahá od bývalého komunálu až za mysliveckou chatu či Korouhvičku či Sovinky. Z této oblasti je voda svedena na jedno jediné místo, a to do járku, který ústí do propustku u komunálu. Při přívalovém dešti mohlo járkem kolem komunálu protékat cca 6 - 7 m³/s. Část srážkových vod (4,5 m³/s) pojal zmíněný propustek a zbytek vody se rozlil do ulice Sokolská.