Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Obec Kladky byla postižena povodněmi hned několikrát.
Povodně se vyskytly v letech 1974, 1978, 1979 a 2007. Způsobily je přívalové srážky, jejichž vlivem došlo k rozlivu místního potoku Věžnice. Největší škody vznikly v r. 1979, kdy přívalové srážky způsobily povodňovou vlnu, která vnikla do spojených rodinných domů č. p. 38, 142 a 156, ve kterých vznikly velké škody a č. p. 38 bylo úplně zničeno a zčásti se zřítilo. Povodňová vlna postupovala obcí a poničila dům č. p. 79, které bylo nutno zásadně opravit. Ve Věžnickém údolí povodeň vytrhala mosty přes potok a vnikla do domů č. p. 104 a 86.
Přívalovými srážkami je ohrožena usedlost č. p. 21. Přívalové srážky přicházející ze svahu ukloněného k jihu, v lokalitě dochází k opakovaným přívalovým podvodním a erozním událostem. Na základě těchto zkušeností byl vypracován protierozní plán.
Poslední zdokumentovaná povodeň proběhla v r. 2007, kdy z povodí toku Věžnice povodňová vlna přetekla rybník v centru obce a přehnala se přes místní komunikaci, náves, kde zaplavila domy č. p. 66 a 65 a hasičskou zbrojnici. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Kladky, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Záznam o povodni z roku 1979
"... Dne 25. června rozpoutala se nad Kladkami obrovská bouře s průtrží mračen nebývalého rozsahu.
Začala po 2. hodině po poledni. Blesk udeřil do domu č. p. 37 (Koutný), počínající požár byl však zásahem domácích a požárníků likvidován.
Po vesnici se valilo spousty vod. Koryto potoka je nestačilo vůbec pojmout. Živel bral vše, co mu přišlo do cesty, odnášel i mosty. Nejvíc škody napáchala voda v domě č. p. 32 (Zezulovo) ...
Jako by nebylo jedné spoušti dosti, hned druhého dne 26. června, po horkém dopoledni, spustila se v tutéž dobu druhá průtrž mračen. Měla ještě větší intenzitu, než předešlého dne. Z oblak padaly takové spousty vod, že chvílemi nebylo ani vidět, jako v zimě při silné chumelenici. V okolních vesnicích měla však bouře jen mírný průběh. Byly poškozeny opět další domy. V č. p. 79 (Tvarůžkářovo) pí Kovářová Marie se musela vystěhovat. Voda podmáčela zeď, která se strhla. Dále byl poškozen dům č. p. 84 (Havlíček Jan) a ve "Věžnici" č. p. 104 (Slavíček František). U posledního kalamitu způsobilo ucpání potrubí, které ani spousty vod nestačilo odvádět, ač má 1 m v průměru.
Spojovací cesta Kladky-Kozov, v trati "Věžnice", byla až za samotu 1 hod. vzdálenou, tzv. Věžnický mlýn, úplně zdemolována. Je a dlouho bude asi nesjízdná a její oprava a uvedení do provozu si vyžádá velkých nákladů a práce.
Opravář ledniček, který v č. p. 104 pracoval, měl své auto odnesené přívalem vodo značný kus dále. Musela být vyhlášena pohotovost. V boji s dravou vodou pomáhali občané, požárníci z Kladek a Konice a povoláno na pomoc i vojsko.
Měsíce září a říjen s listopadem, jakoby chtěly všechno vynahraditi. Počasí je neobvykle teplé a slunné. Jsou jen nepatrné mrazíky 24.-26. září, pak 28.-30. září. V listopadu je téměř jarní počasí. Teplota 30. 11. vystoupala dokonce na 21 °C. Měsíc prosinec je však již silně deštivý. První sníh se ukázal 13. 12. Následuje sychravé mokré počasí, bez sněhu až do konce roku. Vánoce jsou na blátě."