Odtokové poměry

Vodní tok Ohře má na území města Klášterce nad Ohří oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 103,4 - 141,285, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá platnosti od 10. 11. 2009 (č. j. 162989-07/ZPZ/09/Ohře-2009/Ko). 

Vodní tok Podmileský p. má na území města Klášterce nad Ohří oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 3,23, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá platnosti od 10. 2. 2022 (č. j. KUUK/012240/2022). 

Vodní tok Široký p. má na území města Klášterce nad Ohří oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 2,3, které bylo vyhlášené MěÚ Kadaň a nabývá platnosti od 23. 8. 2007 (č. j. ŽP-2996/07/vod/To). 

Vodní tok Prunéřovský p. má na území města Klášterce nad Ohří oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 8,031, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá platnosti od 22. 12. 2008 (č. j. 58944-06/ZPZ/08/Prunéřovský/Ko). Záplavové území bylo aktualizováno v úseku ř. km 2,3 - 6,6 Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá platnosti od 11. 3. 2014 (č. j. 4249/ZPZ/2013/Prunéřovský2013/Ko). 

Vodní tok Klášterecký p. má na území města Klášterce nad Ohří oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 1,7, které bylo vyhlášené MěÚ Kadaň a nabývá platnosti od 11. 9. 2006 (č. j. ŽP-2802/06/To). 

Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území města Klášterce nad Ohří bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry. Jedná se především o mostky, propustky a lávky. Nejkritičtější z nich jsou:

• Vtok do zatrubnění na ulici Cihlářská 
• Cestní mostek přes Široký potok na ulici Vítězná 
• Horská vpusť v místní části Útočiště 
• Silniční most přes Podmileský p. na Chomutovské ulici 
• Propustek na bezejmenném toku (ulice Přívozní) 
• Propustek pod komunikací na ulici Pod Stadionem 

Místa omezující odtokové poměry na území města Klášterce nad Ohří

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Klášterce nad Ohří bylo stanoveno deset míst, která jsou ohrožena v případě lokálních přívalových srážek. Jedná se především o místa na drobných vodních tocích. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Klášterce nad Ohří

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Klášterce nad Ohří metodou kritických bodů

Na území města Klášterce nad Ohří bylo stanoveno deset kritických bodů. Jejich charakteristika je uvedena v následující tabulce.

Charakteristika kritických bodů na území města Klášterce nad Ohří

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Klášterce nad Ohří. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Klášterce nad Ohří

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří toky ve správním území města Klášterce nad Ohří mezi kritické. Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. Jedná se o vodní tok Ohře v úseku Kadaň - Lužný. 

Místa výskytu ledových jevů na území města Klášterce nad Ohří

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Na území města Klášterce nad Ohří se nenachází žádná vodní nádrž, která by představovala významné ohrožení města zvláštní povodní. Na území města se nachází pouze několik malých vodních nádrží, které nemají na povodňovou situaci vliv. Dále se na území města nachází jeden jez ve správě Povodí Ohře, státní podnik. 

Jez Klášterec nad Ohří

• klapkový jez (3 pole / 20m)
• plocha pov. 3 365 km²
• Kóta provozní hladiny v jezové zdrži - 290,75 m n.m.
• kapacita jezu při provozní hladině cca 430 m³/s
• Provozovatel / vlastník: Povodí Ohře s.p.
• Kontakt: Ladislav Pozdníček (jezný)
  Tel.: 474 375 004
  E-mail: pozdnicek@poh.cz

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Klášterce nad Ohří

 Vodní díla