Charakteristika zájmového území
Městys Knínice se nachází v Jihomoravském kraji, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Boskovice. K 1. 1. 2021 bylo v městyse evidováno 931 obyvatel.
Městys Knínice se nachází na malé Hané v Boskovické brázdě a sousedí s obcemi Vážany a Šebetov. Intravilánem městyse protéká vodní tok Semíč, který se v obci Svitávka vlévá do vodního toku Svitava. Nejvyšším bodem na správním území je vrchol Mojetín s 608 m n. m. Naopak nejnižším bodem na správním území je v údolí vodního toku Semíč s 370 m n. m. Celkový ráz krajiny v okolí obce je členitý a více než polovina rozlohy katastrálního území tvoří orná půda.
Katastrální území městyse Knínice
Geomorfologické a geologické charakteristiky
Geomorfologicky leží zájmové území v Hercynském systému, provincii Česká Vysočina, subprovincii Česko-moravská soustava a oblasti Brněnská vrchovina. Území městyse se dále nachází v celku Boskovická brázda a Drahanská vrchovina, podcelku Malá Haná a Adamovská vrchovina a okrsku Jevíčská sníženina, Mojetínský hřbet a Chrudichromský hřbet.
Jevíčská sníženina o ploše 104,95 km2, je protáhlá sníženina s výrazným omezením. Tento okrsek je složený z permokarbonských usazenin Boskovické brázdy, ve středních částech je překrytý neogenními usazeninami. Rozsáhlé plochy zaujímají sprašové pokryvy. Nejvyšším bodem je Na stráni o výšce 498,8 m n. m. a významným bodem je Hejk o výšce 434 m n. m. V okrsku Jevíčská sníženina se nachází PP Bačov- významné naleziště zkamenělin prvohorních krytolebců a obojživelníků.
Mojetínský hřbet je členitá vrchovina o rozloze 9,68 km2. Je složený z granodioritů brněnského plutonu, permského slepence, devonského křemence a slepence i s ostrůvky devonského vápence Moravského krasu a svrchnokřídových sedimentů. Nejvyšší bod je Mojetín o výšce 907,9 m n. m.
Chrudichromský hřbet je úzký pruh vyššího terénu mezi Jevíčskou sníženinou a Lysickou sníženinou. Plocha Chrudichromského hřbetu je 8,98 km2. Tento okrsek je tvořený permokarbonskými usazeninami Boskovické brázdy. Nejvyšším bodem je Habří o výšce 451 m n. m.
Území městyse Knínice je z geologického hlediska tvořeno především z vápnitého jílu (tégl), místy s polohami písků a spraší a sprašovou hlínou. V blízkosti vodního toku Semíč se vyskytuje nivní sediment. Intravilán městyse je i tvořen kamenitým až hlinito-kamenitým sedimentem a slepenci. V některých částech se vyskytují droby, arkózy a vápence.
Nejnižší nadmořská výška území městyse je cca 380 m. Většina území se však nachází v nadmořské výšce > 400 m. Zejména jižní extravilán městyse je 500 m n. m.
Digitální model reliéfu území městyse Knínice
Sklonitost reliéfu v zástavbě území obce je zejména okolo 0-20°. Severní část extravilánu se nachází také ve sklonitosti cca 0-20°. Jižní část území má většinou sklonitost > 20°.
Sklonitostní poměry na území městyse Knínice
Struktura půdního fondu
V území městyse Knínice se nachází kambizem modální a další variety. Intravilán městyse leží na hnědozemi a černozemi. Malá část území u hranic s obcí Pamětice je složena z pararendziny.
Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.
Celková rozloha řešeného území činí 1 120 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území městyse vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území orná půda.
Využití pozemků ve městyse Knínice (dle ČSÚ k 31. 12. 2020)
Druh pozemku | Plocha | Zastoupení |
Orná půda | 433 ha | 39 % |
Zahrady | 33 ha | 3 % |
Sady | 9 ha | 1 % |
Trvalé travní porosty | 114 ha | 9 % |
Lesní půda | 409 ha | 37 % |
Vodní plochy | 10 ha | 1 % |
Zastavěné plochy | 16 ha | 1 % |
Ostatní plochy | 97 ha | 9 % |
Celková výměra k.ú. | 1 120 ha | 100 % |
Klimatické charakteristiky
Na území městyse Knínice je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 7,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 601 - 700 mm.
Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá většina území městyse do mírně teplé klimatické oblasti MT7. Jihovýchodní část území se nachází v mírně teplé klimatické oblasti MT3.
Charakteristiky vybraných klimatických oblastí MT7 a MT3
Charakteristika | MT3 | MT7 |
Počet letních dnů | 20 - 30 | 30 - 40 |
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více | 120 - 140 | 140 - 160 |
Počet mrazových dnů | 130 - 160 | 110 - 130 |
Počet ledových dnů | 40 - 50 | 40 - 50 |
Průměrná teplota v lednu [°C] | -3 - (-4) | -2 - (-3) |
Průměrná teplota v červenci [°C] | 16 - 17 | 16 - 17 |
Průměrná teplota v dubnu [°C] | 6 - 7 | 6 - 7 |
Průměrná teplota v říjnu [°C] | 6 - 7 | 7 - 8 |
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 110 - 120 | 100 - 120 |
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 350 - 450 | 400 - 450 |
Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 250 - 300 | 250 - 300 |
Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 60 - 100 | 60 - 80 |
Počet zamračených dnů | 120 - 150 | 120 - 150 |
Počet jasných dnů | 40 - 50 | 40 - 50 |