Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Obec Křoví byla nejvýrazněji postižena povodní v roce 2019. Největší škody napáchala povodeň domům s č. p. 92, 55, 29 a 186. Docházelo především k zaplavení zahrad, sklepů a garáží. Zaměstnanci obecního úřadu uklízeli nepořádek na veřejném prostranství ještě další týden. Při jarním tání pak hrozí povodeň domům č. p. 44 a 91 z Bílého potoka.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Křoví, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Povodeň v červnu roku 2019

Dne 19. června 2019 se kolem půl osmé večer na horním konci naší obce díky přívalovému dešti zvedla povodňová vlna, která se valila mezi obytnými domy přes zahrady do střední části obce. Brala s sebou všechno, co jí stálo v cestě - posečené seno (to se namotalo do oplocení a zcela je zničilo), uskladněné dřevo, zahradní nábytek, zeminu, dlažbu. Velká voda ohrožovala majetek i životy občanů, protože se v jednu chvíli nemohlo přes obec projet ani projít, voda se valila po komunikaci a po zahradách. Na tísňovou linku volali naši občané o pomoc, hasiče zavolal také starosta obce. Hasiči z Křoví, Svatoslavi a Velké Bíteše pomáhali odklízet naplavený materiál od kostela, také čistili studny místním občanům od horního konce obce až po střed obce. Nejhůř na tom byli majitelé těchto nemovitostí: majitelé domu č.p. 92 - povodeň zcela zničila plot a zlikvidovala všechno, co měli na zahradě, majitelům domu č.p. 55 povodeň natekla do garáže, kde jim zaplavila a posunula osobní automobil a vytopila ložnici, ve střední části obce vytopila dům č.p. 29, kde jim povodňová vlna proběhla přes celý dům a zcela zničila všechny podlahy v domě a z velké části nábytek a také odnesla dlažební kostky před domem až ke kostelu, dům č.p. 186 měl zatopený sklep a celou zahradu včetně hospodářské části. Zaměstnanci obecního úřadu uklízeli nepořádek na veřejném prostranství ještě další týden. Všichni jsme si uvědomili, jakou sílu má voda a jak je důležité mít varovný systém, který by informoval občany o nebezpečí.

Povodeň v roce 2006
Protože katastrem obce Křoví protéká Bílý potok, tak při jarním tání skoro každý rok hrozí nebezpečí záplav zejména dolní části obce (především nemovitosti č.p. 44 a č.p. 91). Ve spolupráci s místními hasiči sledujeme pozorně stav hladiny a vyhodnocujeme nebezpečí pro obyvatele dolní části obce. Poslední velká povodeň byla v roce 2006, kdy jsme měli nachystaný bagr, aby vyhloubil odtok na louku vedle potoka a aby se voda rozlila mimo přirozené koryto a nezaplavila výše uvedené nemovitosti, kde v té době žila 90-ti letá žena