Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Městys Křtiny byl nejvýznamněji zasažen povodněmi v roce 1977. V současné době je nejvíce ohrožován dlouhodobými přívalovými srážkami a splachy z polí, které ohrožují několik objektů nacházejících se v oblasti pod kritickými body - splach z k.ú Bukovina a Bukovinka v jihovýchodní části obce a příval z polí od obce Habrůvka v jihovýchodní části obce. Další potenciální povodňové nebezpečí pro městys představují rybníky, které se nachází na vodním toku Zemanův žleb, protiproudně od intravilánu městyse. V případě protržení hrází těchto rybníků by došlo k zaplavení intravilánu městyse přívalovou vlnou, která by měla katastrofální následky. Vzhledem ke skutečnosti, že vodní tok Křtinský potok protéká přímo intravilánem městyse, může při intenzivnějších přívalových srážkách dojít ke zvýšení hladiny tohoto vodního toku, následného rozlití z koryta a zaplavení několika obytných budov. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území městyse Křtiny, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Písemný záznam o povodni z roku 1977:
Srpen: Od 1. do 3. déšť a ochlazení, do 8. jasno až polojasno, oteplení +35°, 9. a 10. přeháňky s bouřkou, 11. až 18. střídavě polojasno a zataženo, 19. a 20. silně pršelo, stejně tak 22. a 23., takže vznikly místy záplavy, do konce měsíce zlepšení a oteplení.
Září: Zpočátku pěkně a teplo. Dne 4. odpoledne strha se prudká bouře a nad Bukovinkou průtrž mračen, večer voda protrha hráz rybníčku pod obcí, strha silniční most na rozcestí pod Bukovinou, zaplavila místní koupaliště a dvory u Meluzínů a Pokorných, dále pak domy a sklepy pod kostelem, celé spodní náměstí a louky pod Křtinami. Byli povoláni požárníci, kteří s obětavou pomocí a s místními občany přispěli ke zmírnění této katastrofy, při které celková škoda se odhadovala kolem 2 000 000 Kčs. V pivovaře strhla do proudu voda motocyklistu, který byl pak zachráněn místními občany. Do poloviny měsíce bylo oblačno s menšími přeháňkami, později deštivo a ke konci měsíce jasno až polojasno. 
Říjen: Do 10. jasno až polojasno, 11. slabý déšť, 12. až 16. skoro jasno a teplo +20° až +25°. Do konce měsíce přízemní mrazíky.