Povodňový plán obce Květnice



Odtokové poměry

Vodní tok Výmola má na území obce Květnice oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 11.0 - 31.5, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 20.03.2013 (č. j. 174740/2012/KUSK). 
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Výmoly. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Kóty hladiny při povodňovém průtoku

Vypočtené hodnoty hladiny při povodních dle Studie odtokových poměrů Výmoly pro tyto místa:

Mostek u ČOV

ř. km 21,98 (u ČOV) Dno Q1 Q5 Q20 Q100
Kóta hladiny [m n. m.] 262,75 263,67 263,98 264,18 264,40
Hloubka vody [m]   0,97 1,23 1,43 1,65

Lávka pod hrází Mlýnského rybníka - u hřiště

ř. km 22,16 Dno Q1 Q5 Q20 Q100
Kóta hladiny [m n. m.] 263,45 264,51 264,8 264,97 265,17
Hloubka vody [m]   1,06 1,33 1,52 1,72

Lávka a stupeň nad rybníkem v Proutnici

ř. km 22,74 Dno Q1 Q5 Q20 Q100
Kóta hladiny [m n. m.] 270,05 270,50 270,66 270,78 270,91
Hloubka vody [m]   0,45 0,61 0,73 0,86

Nad mostem silnice K Dobročovicům

ř. km 22,88 Dno Q1 Q5 Q20 Q100
Kóta hladiny [m n. m.] 271,10 272,35 272,74 273,02 273,36
Hloubka vody [m]   1,25 1,64 1,92 2,26

Nad mostem (cca 186 m) silnice K Dobročovicům

ř. km 23,075 Dno Q1 Q5 Q20 Q100
Kóta hladiny [m n. m.] 272,44 272,81 272,99 273,08 273,37
Hloubka vody [m]   0,37 0,55 0,64 0,93

Poblíž brodu

ř. km 23,165 Dno Q1 Q5 Q20 Q100
Kóta hladiny [m n. m.] 272,50 273,51 273,81 273,96 273,99
Hloubka vody [m]   1,05 1,31 1,46 1,49

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území obce Květnice bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry, z nichž nejkritičtější jsou: 
  • Nekapacitní silniční most v ulici K Dobročovicům 
  • Propustek pod ulicí K Sibřině na hranici katastru 
  • Propustek a následné zatrubnění bezejmenného toku v ulici V Zelených 
Místa omezující odtokové poměry na území obce Květnice

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce Květnice byla stanovena dvě místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní - obě se nachází při hranici katastru s obcí Sibřina v zastavěném území. 
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Květnice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Na území obce Květnice se nenachází žádný kritický bod.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Květnice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Květnice

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Květnice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Květnice

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům
Na území obce Květnice se nachází 2 vodní nádrže, které významnou měrou mohou ovlivnit průběh povodně, obě spadají do IV. kategorie TBD. 
  • Vodní nádrž Mlýnský rybník je průtočná nádrž, která v minulosti sloužila k akumulaci vody pro blízký mlýn. Dnes se jedná především o přírodní prvek v centru obce sloužící pro extenzivnímu rybolovu. Zaplavená plocha je 3,06 ha a objem nádrže cca 53 880 m3. Vlastníkem je obec Květnice a provozovatelem Rybářský spolek Květnice. 
  • Vodní nádrž Návesní rybník slouží jako obtočná nádrž pro Výmolu. Zaplavená plocha je zhruba 0,28 ha  a objem cca 3 100 m3. Přítok z Výmoly je regulovatelný. Vlastníkem je obec Květnice a provozovatelem Rybářský spolek Květnice. 

Významnou měrou mohou průběh povodně ovlivnit i několik vodních nádrží, které se nachází na území obce Sluštice, Březí, Mukařov a Babice. Na území Slušovic se jedná o rybníky Mlýnský, Proutnice a Velký rybník. V Březině se jedná o soustavu tří průtočných rybníku v ř. km 29,20 - 29,65 a v obci Babice také soustava tří průtočných rybníků v ř. km 31,1 - 32,5. A v Mukařově o Návesní rybník. 

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Květnice

Vodní díla v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Protipovodňová opatření

Na území obce Květnice nejsou vybudována žádná protipovodňová opatření.
Protipovodňová opatření na území obce Květnice