Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území městyse Lomnice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí městyse ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území městyse Lomnice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

V historii byl městys Lomnice zasažen povodněmi v letech 1922 a 1986. K druhé zmiňované povodni došlo vlivem rozvodnění vodního toku Besének. Tato povodeň vznikla v důsledku náhlých vydatných srážek.
Tehdy přes Lomnicko přešly po 16. hodině dvě bouřky s krupobitím. Podle meteorologů napršelo tehdy 120 l/m². To mělo za následek rozvodnění Besénku a všech jeho přítoků současně během několika minut. Díky své rychlosti a množství unášených kmenů byl tento proud smrtelně nebezpečný již několik desítek centimetrů od svého okraje.
V profesionální požární jednotce a Sboru dobrovolných hasičů v Tišnově byl vyhlášen poplach po přijetí zprávy o zatopených sklepích v Osikách. V tuto dobu ještě do Lomnice hlavní povodňová vlna nedorazila. Smíšená jednotka složená z profesionálních a dobrovolných hasičů tak projela Lomnicí a na konci ulice Pod Starou farou požární vozidlo stěží stačilo zastavit na okraji rozvodněného potoka. Posádka vystoupila z vozu po levé straně s výjimkou dobrovolného hasiče Zdeňka Dobišara, který tak učinil po straně pravé, kde zaslechl volání o pomoc. Vystoupil rovnou do rozvodněného potoka a po několika krocích již neměl šanci dostat se na pevnou zem. Nakonec byl zasažen do hlavy vzpříčenou kládou a jeho bezvládné tělo voda odnesla až na fotbalové hřiště, kde bylo druhý den nalezeno.

Pomník Zdeňka Dobišara v Lomnici