Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Pro samotnou obec Lomnička je největším nebezpečím přívalový déšť, který způsobuje zvýšení hladiny vodních toků a jejich vylití z koryta. Na území obce Lomnička lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Lomnička, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Písemná zpráva povoďňové aktivity z roku 1922:
"...Během 2 hodin Lomnička, dědina o 62 číslech, Šerkovice až na 2 domy, celý níže položený Tišnov byly pod vodou. Velká voda vytrhávala stromy, ničila lesy, zahrady i pole, odnášela hospodářské stroje, nábytek, odplavila krávy, kozy, drůbež i lidi. Liják začal ve 2 hodiny, voda v Lomničce vystoupila do výše 10 m, v Tišnově do výše 7 m, ale již v 6 hodin voda klesla o 4 m“. Povodeň s výskytem ve stejný den zaznamenali např. Kozák et al. (2007), podle kterého při povodni zahynulo pět lidí, byly zničeny silnice a odneseno osm mostů..."
Povodňová aktivita v roce 1986:
"...Podle meteorologů napršelo tehdy 120 litrů vody na metr čtvereční. To mělo za následek rozvodnění Besénku a všech jeho přítoků současně, během několika minut. Došlo však k dalšímu úkazu: motoristé znají význam anglického výrazu aquaplaning, kdy auta nekontrolovatelně plavou po silnici zalité vodou. K podobnému úkazu došlo v lesích okolo Besénku, kdy se pokácené kmeny splavily z lesa do vodního koryta. Ty pak působily jako beranidla a bouraly splavy a malé vodní hráze. Korytem se pak valila masa kmenů, větví, desek a kamení různé velikosti. To způsobilo stržení několika mostů a odplavení silnic. Díky své rychlosti a hustotě byl tento proud smrtelně nebezpečný již několik desítek centimetrů od svého okraje. Sboru dobrovolných hasičů v Lomnici bylo ohlášeno těžké zranění osoby v rekreačním středisku Energetických strojíren, její záchranu však mohl provést až po několika hodinách po opadnutí vody, kdy teprve bylo možné se do této lokality dostat..."