Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Obec Lovčice byla povodní postižena několikrát, nejvíce však v roce 1970, kdy byla zaplavena téměř polovina obce a došlo k vysokým škodám na majetku. Na území obce lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Vzhledem ke členitosti místní krajiny a sklonitosti povodí je zde předpoklad rychlého nástupu povodňových vln. V současnosti je obec nejvíce ohrožována přívalovými srážkami zejména v jarních či letních měsících, kdy dochází k rozvodnění Lovčického potoka a potoka Jordánek. 

Místa odkud přichází přívalová povodeň na území obce Lovčice jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Ničivé povodně vyvolané především přívalovými srážkami se v obci Lovčice vyskytovaly i několikrát v minulosti. Zaznamenány jsou povodně v letech 1813, 1814, 1815, 1851, 1864, 1865, 1896, ale i v minulém století.

Patrně nejničivější povodní na území obce byla povodeň z úterý 9. 6. 1970, kdy srážková voda z přívalových dešťů rozvodnila místní toky a způsobila rozsáhlé škody na objektech a dalším majetku občanů. Byla zaplavena více jak polovina obce a některé obytné budovy později musely být strhnuty. Při přelévání hráze místního rybníku Jordánek došlo k protržení hráze a byla zaplavena část obce zvaná "Za kostelem" včetně místního hřbitova. Ve střední části obce u bývalého mlýna, kde potok Jordánek křižuje silnici, došlo vlivem nekapacitního propustku ke vzdutí hladiny vody a povodňová vlna zde vytvořila jezero (k poklesu hladiny došlo až destrukcí zídky). Ucpáním mostního propustku v části "Rybníky" došlo ke vzdutí hladiny rozvodněného Lovčického potoka a vytvoření velkého jezera, z něhož se voda přelévala přes těleso vozovky. Zástavba v části "Nad cihelnou" čelila přívalům vody stékající údolnicí z jižní strany kopce Červená hora. Hladina vody dosahovala výšky oken a postupně se přelévala a šířila ulicí - zaplaveno bylo asi 20 domů v řadě. Přetokem přes vozovku se voda dostávala dále do obce, kde koryto Lovčického potoka vede středem přirozeného údolí, a zatopila všechny obytné domy v tomto údolí. Ty zároveň tvořily překážky v proudění vody, takže hladina dosáhla ještě vyšší úrovně. Zátopové území tvořilo podélný pás obcí dosahující cca 1/2 až 2/3 šířky obce. Dolní část obce "Trávníky" byla pak vlivem toho, že se zde setkaly oba rozvodněné potoky, zasažena o to větší silou - v domech bylo 1-2 m vody. Při povodni docházelo k obrovské vodní erozi a splachování stovek tun ornice, tudíž nánosy bahna byly doslova všude (sklepy, kanalizace, komunikace). Poškozena byla většina mostů v obci. Škody šly celkově do milionů korun. Týdeník Slovácko uvedl, že Lovčice byly v té době nejpostiženější obcí - zatopeno bylo 128 domů (z toho 49 poškozeno, 9 polozbořeno a 3 úplně zbořeny).